Více než dva roky se na špici obliby ve spoření drží státem podporované stavební spoření. To v současnosti preferuje 58 procent respondentů. „Je to stále jediná forma uložení peněz, která už se sedmé čtvrtletí po sobě pohybuje výrazně nad padesáti procenty obliby,“ komentuje stav Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS), která si průzkum zadává.
Zlato a doplňkové penzijní spoření má nyní v oblibě shodně 50 procent dotázaných. Přitom ještě v prvním čtvrtletí 2016 jich považovalo zlato za „zvlášť zajímavé“ jen 38 procent. Od té doby však preference zlata neustále roste.
Spořící konto tentokrát získalo pouze 44 a životní pojištění 38 procent. Podílové fondy mají oblibu 35 %, investice do akcií a obligací pak ještě o čtyři procenta nižší. Druhdy populární termínovaný vklad má sympatie 26 procent dotázaných. Jedna pětina, přesně 22 %, jich pak uvádí spoření „do matrace“.
„Uvidíme, jak s výsledky zahýbá nedávné zvýšení úrokových sazeb centrální bankou. Pokud by v souběhu s proinflačními tlaky pokračovalo, šanci k růstu mají další produkty, například termínovaný vklad, nyní nejméně oblíbený,“ dodává tajemník AČSS.
Lidé dlouhodobě, již tisíce let, vlastnictví zlata vnímají jako vlastnictví stálé hodnoty. To je způsobeno především tím, že se nedá uměle vyrobit a je ho tak jen omezené množství. V posledních dvou letech se cena unce zlata (31,103 gramu) setrvale pohybuje okolo 30 tisíc korun.
(red)
