Frank Holmes praví: Můžete stisknout červené nebo modré tlačítko, ale já stisknu zlaté tlačítko. Musíte sedět a dívat se na makro síly a makro témata, abyste porozuměli zlatu a jeho vlivům, vyprávěl serveru Streetwise Report.
„Když se vrátíme o 30 let, Čína a Indie představovaly pouze 10 % poptávky po zlatě – 6 % Indie, 4 % Čína. Dnes tyto dvě země tvoří 53 % veškeré poptávky po zlatě. Proč? Protože rostoucí HDP na obyvatele a parita kupní síly jsou ve velké korelaci s tím, čemu říkám milostný obchod, to je poptávka po zlatých špercích a darech ve zlatě. To je základní faktor, který stále zvyšuje poptávku. Strana nabídky dosáhla svého vrcholu a mimo recyklaci nedochází k žádným významným novým objevům a nejsou ani žádné větší rezervy. Takže je jasné, kam půjde 60 % veškeré spotřeby zlata.“
Obchod s obavami
„Nyní přejďeme k obchodu se strachem, a to je to, co věci opravdu zrychluje – negativní reálné úrokové sazby a nebývalý tisk peněz. Ministři financí a centrální bankéři skupiny G20 vytvořili před asi 20 lety kartel. Na začátku století ovládali globální obchod, přes Světovou obchodní organizaci Čínu a najednou došlo k obrovskému rozmachu. Akcie zlata vzlétly. Kov zdražil z 250 $ na 800 $ za unci. Neuvěřitelný cyklus.
Pak přicházejí roky 2008–2009 a přešlo se k synchronizovanému zdanění a regulacím. Dnes synchronizujeme tisk peněz, abychom bojovali s covidem-19. Neexistuje žádná země, která by tiskla peníze rychleji než jiná. Všichni se při tom střídají.
Podíváme-li se na rozvahu Fedu (centrální banka USA) a na to, jak v tomto cyklu explodovala ve srovnání s roky 2008–2009, naznačovala by jednoduchá matematika v příštích třech letech, že unce zlata může být za 4000 $. Druhým velkým fenoménem je inflační číslo, protože se několikrát změnilo. Pokud použijete inflační algoritmus, když zlato dosáhlo ceny 850 $, inflace přesáhla 18 %, dnes máme inflaci 8 %, takže zlato by mělo mít hodnotu asi 7000 $.
V příštích třech letech, tedy v tomto dalším cyklu, bychom odtud mohli celkem pohodlně vidět zdvojnásobení ceny zlata jen na základě amerického tisku peněz,“ tvrdí Holmes, jehož týdenní komentáře odebírá 30 tisíc lidí ze 180 zemí světa.
Pády mýtů
V obsáhlém rozhovoru padla i otázka: Jsou burzovní fondy (ETF) zajištěmé zlatem dobrým způsobem investování do zlata?
Frank Holmes: Vždy jsem obhajoval 10 % alokace zlata – 5 % v SPDR Gold Shares ETF (největší zlatý burzovní fond na světě) nebo ve 24karátových zlatých špercích a dalších 5 % v kvalitních zlatých akciích.
„Myslím, že je zde velký tlak na zlaté fondy, protože pokud se podíváte na data za posledních 20 let, drahé kovy překonaly akciový index S&P 500 téměř trojnásobně. Kov za tu dobu zdražil až o 80 %. Největší zajišťovací fond na světě, Ray Daliova společnost Bridgewater Associates, šla vždy do zlatého rizika, a to ze 7–15 %. Myslím, že to postupně vedlo k tomu, že i mnohé jiné instituce pohlížejí na zlato jako na samostatnou třídu aktiv.
Ale myslím si, že to skutečné kouzlo je v tom, že velcí investoři jako Warren Buffett, najednou nakoupí akcie zlata a během čtvrtletí změní paradigma (způsob pohledu na ekonomiku),“ uvedl multimilionář Holmes spravující majetek v hodnotě 1,7 miliardy dolarů
(rek)
