Většinu zahraničního dluhu tvoří závazky soukromého sektoru, na který připadá 77,7 procenta celkové zahraniční zadluženosti. Zbývajících 22,3 procenta tvoří dluh veřejného sektoru, do kterého spadají závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.
V sektoru vládních institucí zahraniční dluh v prvním čtvrtletí klesl o 4,4 miliardy korun, podíl sektoru na celkovém dluhu činil 15,7 procenta. Bankovní sektor včetně ČNB zvýšil zahraniční dluh o 6,7 procenta a na celkové zadluženosti se podílel 37,7 procenta.
Za zvýšením zahraničního dluhu v prvním čtvrtletí stály především ostatní sektory. Jejich zadluženost se zvýšila o 29,5 miliardy korun, za nárůstem stály podle ČNB zejména mezipodnikové půjčky v rámci přímých zahraničních investic. Podíl ostatních sektorů na celkovém zahraničním dluhu činil na konvi prvního čtvrtletí 46,6 procenta.
„V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 49,9 procenta z celkových dluhových pasiv,“ uvedla ČNB. Ve struktuře podle instrumentů byly nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a půjčky od dceřiných podniků, připadalo na ně celkem 55,6 procenta zahraničního dluhu.
(ČTK)
