„Lednová data celkově potvrzují tendence pozorované již ve druhé polovině loňského roku. Navzdory utlumené ekonomické aktivitě se daňové příjmy vyvíjejí spíše pozitivně a pokud nedojde k dalšímu zhoršování epidemické situace patrně překonají dosavadní předpoklady. Ty budou ovšem ještě muset být aktualizovány s ohledem na předvánoční zrušení superhrubé mzdy. Na druhou strany státní výdaje bobtnají svižným tempem a lze očekávat jejich další nárůst vzhledem k pokračujícím podpůrným programům i blížícím se volbám do Poslanecké sněmovny. Za celý rok 2021 tak odhadujeme deficit na úrovni 400 miliard korun,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.
I podle ekonoma Komerční banky Františka Táborského směřuje prozatím rozpočet k celoročnímu deficitu 400 miliard korun. „Celkově výdaje státu odpovídají plánu ministerstva. Z lednového výsledku však nelze vyvozovat příliš závěrů. Podstatná bude novela zákona státního rozpočtu a hospodaření státu v prvním čtvrtletí, které ukáže dopad vládních opatření na ekonomiku v závěru minulého roku,“ uvedl.
„Neutěšený stav plnění státního rozpočtu hned zkraje roku signalizuje, že letos státní rozpočet pravděpodobně vykáže ještě hlubší schodek než v roce 2020. Půjde tak o smutný rekord,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Zatímco loni schodek nakonec nedosáhl ani 400 miliard, letos ji podle něj pravděpodobně překoná. „Je třeba totiž také přihlédnout k faktu, že v lednovém plnění se ještě neprojevuje dopad zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka,“ dodal.
Analytik Natland Petr Bartoň upozornil, že je překvapující, že navzdory proklamacím o nutnosti proinvestovat se z krize vydal stát v lednu na investice ještě méně než loni. „Oproti tomu obřím způsobem narostly neinvestiční transfery do krajů a měst, zejména na školství a státní správu,“ uvedl.
(ČTK)
