Výsledek průmyslové výroby sice podle analytiků oslovených ČTK nepříjemně překvapil, ale nelze z toho podle nich dělat výrazné závěry. Letní měsíce jsou totiž méně vypovídající o stavu průmyslové výroby, mimo jiné kvůli dovoleným. „Pokračoval pokles zakázek a o více než čtyři procenta v porovnání s minulým rokem klesl i počet zaměstnanců,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Iveta Danišová. Hodnota nových zakázek se meziročně snížila o téměř deset procent. Zahraniční zakázky klesly o 11,1 procenta, tuzemské o 6,6 procenta.
Produkce motorových vozidel byla ve srovnání s loňským srpnem nižší o 8,5 procenta. Výroba strojů klesla o 12,5 procenta a výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků o 7,5 procenta. Naopak o více než deset procent si polepšila výroba oděvů, vyšší bylo také zpracování dřeva a lepší bilance dosáhl rovněž ostatní zpracovatelský průmysl.
Analytik Komerční banky Michal Brožka označil srpnový výsledek za menší negativní překvapení. „Slabší výsledek již dopředu indikovaly horší výsledky průmyslu v Polsku a Německu,“ uvedl. Podle něj zveřejněné indikátory výrobní aktivity ukazují, že průmyslová výroba by v nejbližších měsících měla pokračovat v růstu. Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že další zotavování průmyslu do konce roku ale bude brzdit příchod druhé vlny epidemie. „Za celý letošní rok očekáváme pokles průmyslové výroby o osm až deset procent,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Pro stavebnictví očekávají analytici letošní pokles o pět až osm procent. Výrazné oživení stavebnictví se v nejbližších měsících nedá očekávat. Oboru chybějí zaměstnanci, slabá je jak aktivita soukromého sektoru, tak státu, uvedli. V srpnu se meziročně produkce pozemního stavitelství, tedy výstavba bytů, kanceláří nebo výrobních hal a skladů, snížila o 11,2 procenta a inženýrské stavitelství, které je tvořeno z velké části výstavbou dopravní infrastruktury, kleslo o 6,2 procenta. „Pokračující útlum stavební produkce pravděpodobně souvisí se stále vysokou mírou nejistoty ohledně dalšího vývoje koronavirové pandemie,“ uvedl analytik Komerční banky Martin Gürtler.
Meziroční pokles přebytku zahraničního obchodu o 1,6 miliardy na 7,6 miliardy byl podle analytiků ovlivněn zejména obchodem s motorovými vozidly. Negativně ho poznamenal také vyšší dovoz počítačů a elektroniky. Naopak příznivý vliv měl díky poklesu cen na světových trzích nižší deficit obchodu s ropou, plynem a základními kovy.
Růst výroby aut podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta v srpnu nepokračoval. Meziročně podle něj klesly také registrace automobilů v ČR i u důležitých obchodních partnerů, například v Německu. Horší výsledky obchodu s motorovými vozidly přičítá ekonom Deloitte Václav Franče celozávodní dovolené společnosti Škoda Auto.
Výsledky v závěru roku podle místopředsedy Asociace exportérů Otty Daňka nepoznamená jen pandemie, ale také americké volby, brexit a přechod k elektromobilitě. „Na druhé straně by mohla exportérům na podzim pomoci slabá koruna,“ dodal.
(ČTK)
