Většina sumy, konkrétně 3,763 miliardy Kč, zamířila do Fondu pro řešení krize. O 1,146 miliardy korun se zvýšily rezervy Fondu pojištění vkladů. Vybrané příspěvky poprvé přesáhly částku z roku 2015, kdy se naposledy vybíraly bez ohledu na rizikovost jednotlivých finančních institucí.
Do 1. ledna 2016 tak odváděly banky a družstevní záložny čtvrtletně fixně 0,04 procenta, stavební spořitelny 0,02 procenta z celkového objemu pojištěných vkladů. Poslední takto vybíraný roční příspěvek v roce 2015 dosáhl 4,559 miliardy korun. S novými pravidly každoroční odvody po roce 2015 jednorázově klesly. Díky nárůstu objemu vkladů se ale meziročně zvolna zvyšuje a letos byly nejvyšší za dobu fungování systému.
Ve Fondu pojištění vkladů je nyní 35,5 miliardy korun, což zajišťuje základní připravenost fondu na zahájení výplaty náhrad vkladů pro případ, že by se některá finanční instituce dostala do finančních problémů. Nejde nicméně o jediné peníze, ke kterým by měl fond přístup. Dodatečné zdroje financování zahrnují případné vypsání mimořádných příspěvků, příjmy z prodeje dluhopisů, poskytnutých úvěrů či půjček od zahraničních fondů nebo ze státního rozpočtu.
Ve Fondu pro řešení krize má systém 16,7 miliardy korun. Příspěvky do Fondu pro řešení krize stanovuje Česká národní banka po projednání s GSFT. ČNB je přitom povinna zohlednit, že cílový objem majetku ve Fondu pro řešení krize má do 31. prosince 2024 dosahovat jedno procento z celkového objemu krytých vkladů. Cílem je, aby Fond pro řešení krize ve svém příspěvkovém fondu do konce roku 2024 nashromáždil 33 miliard Kč.
Finanční rezervy obou fondů investuje nyní GSFT do státních dluhopisů a repo operací s pokladničními poukázkami emitovanými ministerstvem financí nebo ČNB. Tyto investice v minulém roce navýšily množství peněz o 839,4 milionu Kč.
(ČTK)
