„Není to vítězství. Pořád to ve druhém pololetí bude inflace, se kterou se nesmíme smířit. Se kterou se nesmíme sžít. Nesmíme se jí přizpůsobit. Úrokové sazby proto zůstanou po delší dobu vysoké,“ uvedl Michl.
Ve druhé fázi je podle něj potřeba, aby inflace klesla ve druhém pololetí v souladu s prognózou ČNB pod deset procent. „Poté, ve třetí fázi, aby příští rok pokles inflace pokračoval na hodnoty blízké dvěma procentům, což bude pro ekonomiku zprávou nejlepší. K tomu, abychom to zabezpečili, nyní zvažujeme, zda na příštím zasedání v červnu necháme úrokové sazby znovu stabilní, nebo je zvýšíme,“ dodal.
„Vítáme snahu státu o úspory. Provedení je v kompetenci vlády a poslanců, proto nebudu komentovat jednotlivé kroky,“ řekl Michl ke konsolidačnímu balíčku, který vláda představila ve čtvrtek. Podstatné v boji proti inflaci je podle něho to, aby co nejvíce klesl deficit státního rozpočtu proti skutečnosti předchozího roku, nikoliv jen proti plánu. „Ideální pro boj s inflací by bylo meziroční snížení výdajů versus skutečnost v předešlém roce a nezvyšovat nepřímé daně, aby to nezvýšilo inflaci. Nicméně je to politické rozhodnutí a není to v mé kompetenci,“ dodal.
Důležitou roli ve zvratu inflace sehrála podle něj silná koruna. Upozornil na to, že v červenci 2022 ČNB upravila strategii měnové politiky. „Stabilizovali jsme úrokové sazby a verbálně jsme podporovali silnou korunu. Přestože jsme repo sazbu ČNB dále nezvyšovali nad sedm procent, podařilo se mít rekordně silnou měnu,“ dodal. Připomněl, že průměrný měsíční kurz koruny vůči euru dosáhl letos v dubnu historicky nejsilnější hodnoty 23,44 Kč za euro.
Dosud nejsilnější koruna dohromady s nejvyššími sazbami od roku 1999 vytvořily v prvním čtvrtletí letošního roku nejpřísnější měnové podmínky za posledních více než 20 let, poznamenal.
(ČTK)
