Loňský deficit veřejných financí je však zatím stále odhadem, vláda zatím nemá k dispozici kompletní údaje o hospodaření samospráv. V roce 2022 byl deficit veřejných financí 3,2 procenta HDP. Ministerstvo upozornilo, že loni ovlivňovaly hospodaření veřejného sektoru výdaje spojené s energetickou krizí, rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti a pokračující pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Ke snížení schodku v letošním roce přispěje působení vládního konsolidačního balíčku.
Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
Celkové zadlužení letos podle prognózy vzroste na 45,6 procenta HDP. Náměstek ministra financí Marek Mora uvedl, že toto zvýšení je kromě zvýšení státního dluhu dáno také tím, že nominální HDP poroste i kvůli nižší inflaci pomaleji než v minulých letech. „Chtěli bychom dosáhnout toho, že rychlost růstu dluhu bude menší než rychlost růstu nominálního HDP,“ řekl.
Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje dluhovou brzdu při zadlužení ve výši 55 procent HDP. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Hospodaření veřejných financí (v procentech HDP)
| 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023* | 2024* | |
| Saldo sektoru vládních institucí | 0,9 | 0,3 | -5,8 | -5,1 | -3,2 | -3,6 | -2,2 |
| Dluh sektoru vládních institucí | 32,1 | 30 | 37,7 | 42 | 44,2 | 43,7 | 45,6 |
*predikce
Zdroj: Ministerstvo financí
(ČTK)
