– Skupina Bohemia Energy, největší uskupení alternativních dodavatelů energií v ČR, oznámila loni 13. října ukončení činnosti a dodávek elektřiny i plynu. Jako důvod Bohemia Energy uvedla extrémní růst cen energií na trzích. Podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) dodávala skupina ke konci loňského srpna elektřinu přes 600 000 zákazníkům, plyn téměř 300 000.
– Společnost Bohemia Energy byla založena podnikatelem Jiřím Písaříkem v říjnu 2005 jako dodavatel elektřiny pro malé a střední podniky. V roce 2006 začala společnost dodávat elektřinu také do domácností, o rok později vstoupila na slovenský trh. Zemní plyn začala dodávat v roce 2009. Kromě firem a domácností byli klienty Bohemia Energy i obce. Skupinu tvořil největší alternativní dodavatel energií v ČR Bohemia Energy a dále společnosti Amper Market, Comfort Energy, Energie ČS, Europe Easy Energy, X Energie a Slovakia Energy, která působila do loňska na Slovensku. Do skupiny rovněž patřila finanční společnost BEplan poskytující poradenství a finanční plánování.
– Skupina se rozhodla ukončit podnikání a dodávky elektřiny a plynu zákazníkům společností Bohemia Energy, Comfort Energy, Energie ČS, Europe Easy Energy a X Energie. Oznámila, že skončit má v letošním roce také společnost Amper Market. Skupinu BEplan loni v prosinci plně ovládla společnost Blue advice, která dříve v této firmě držela 49procentní podíl.
– Tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že u Bohemia Energy byly dlouhodobě patrné negativní jevy a nekalé, klamavé a „šmejdské“ obchodní praktiky. Firma to ve své reakci důrazně odmítla. „Společnost neporušila žádný zákon. Naopak hrajeme fér a ukončujeme svoji činnost v momentě, který zaručí, že Bohemia Energy všechny své závazky vyrovná a nikdo nepřijde o peníze,“ uvedla 15. října.
– Po krachu dodavatele energií přecházejí jeho zákazníci k dodavateli poslední instance (DPI). Ten má povinnost okamžitě zákazníka informovat o zahájení dodávek, cenách a podmínkách dodávek. Právo na dodávky od dodavatele poslední instance mají ale jen ty domácnosti, které v předcházejících 12 měsících neměly spotřebu vyšší než 630 MWh. Dodávka elektřiny i plynu dodavatelem poslední instance mohla v době krachu Bohemia Energy trvat nejdéle šest měsíců, novela energetického zákona tuto dobu od července letošního roku zkrátila na tři měsíce. Během uvedené doby DPI platilo, že si postižený zákazník musí najít nového dodavatele a uzavřít s ním smlouvu. Novela přišla s tím, že pokud zákazník, který skončil v DPI, během tří měsíců nezmění dodavatele a bude za dodávku elektřiny a plynu v režimu DPI řádně platit, nebude muset o nic žádat a stane se standardním zákazníkem dodavatele poslední instance. Před tím se po uplynutí půlroční lhůty zákazník v případě neuzavření smlouvy s novým dodavatelem dostal do neoprávněného odběru a hrozilo mu odpojení od energií.
– Cena DPI se od standardních cen liší, protože kromě služeb dodavatele obsahuje aktuální cenu komodit, tedy silové elektřiny a zemního plynu, na burze. Pro zákazníka je proto výhodné uzavřít řádnou smlouvu co nejdříve.
– Dodavatelem poslední instance jsou v případě dodávek elektrické energie v současné době v závislosti na konkrétním regionu společnosti E.ON Energie (jižní části ČR), Pražská energetika (Praha a nejbližší okolí) a ČEZ Prodej (střed a sever ČR). U plynu pak E.ON Energie (Jihočeský kraj), Pražská plynárenská (Praha a nejbližší okolí) a innogy Energie (zbytek ČR).
– Kvůli extrémnímu růstu cen energií na velkoobchodních trzích skončila v Česku od loňského podzimu už více než dvacítka dodavatelů s celkem téměř milionem zákazníků. Institut DPI byl podle důvodové zprávy v tomto rozsahu použit poprvé.
– V Česku loni změnilo dodavatele elektřiny rekordní množství zákazníků, podle dat OTE jich bylo 713 783. V porovnání s rokem 2020 je to téměř o 268 000 více. Za osm měsíců letošního roku změnilo dodavatele elektřiny meziročně více odběratelů. Dodavatel elektřiny se letos od ledna do srpna podle dat OTE změnil u 409 215 odběrných míst, meziročně to je o o zhruba 20 procent více. Dodavatele plynu změnilo od začátku roku do konce září 196 786 odběrných míst, meziročně o zhruba 17 procent více. Nejvíce odběratelů změnilo v letošním i loňském roce dodavatele v lednu, letos to bylo 182 020 odběrných míst. Nejméně změn nastalo v červenci, kdy dodavatele změnilo 22 246 odběratelů. U plynu je situace obdobná.
– Končící Babišova vláda schválila loni 20. října novelu zákona, která by od 1. ledna letošního roku umožnila snížit u elektřiny a plynu sazbu DPH na nulu, a to na celý rok. Nynější vláda Petra Fialy (ODS) tento návrh stáhla z jednání Sněmovny. Na elektřinu a plyn platí nyní sazba DPH 21 procent. Předchozí ministryně financí Alena Schillerová (ANO) také generálním pardonem rozhodla o prominutí DPH u plynu a elektřiny za loňský listopad a prosinec. V prosinci pak Schillerová vyzvala současného ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), aby nulovou sazbu u DPH pro plyn a energii prodloužil. Stanjura tak neučinil. Odpuštění DPH podle údajů Českého statistického úřadu snížilo listopadovou inflaci o jeden procentní bod. Inflace byla v listopadu šest procent. Podle některých odborníků ale pomoc neměla být plošná, ale cílená. Po provedeném přezkumném rozhodnutí bylo ministrem financí letos na jaře rozhodnutí o prominutí DPH za dodání elektřiny a plynu v listopadu a prosinci 2021 zrušeno. Bylo totiž shledáno jako nezákonné pro rozpor s daňovým řádem i s právem Evropské unie (EU). Prominutí daně vyšlo veřejné rozpočty na zhruba 5,4 miliardy Kč.
– Situaci na trhu s energiemi dále zhoršila ruská invaze na Ukrajinu, která trvá od letošního konce února. Cena plynu se v důsledku propadu dodávek z Ruska na konci léta vyšplhala na hodnoty několikanásobně vyšší oproti loňskému roku. To se promítá do ceny elektřiny, která se odvíjí od nejnákladnějšího způsobu výroby potřebného k uspokojení aktuální poptávky. Ve snaze zmírnit dopady tohoto vývoje na domácnosti a firmy se EU koncem září dohodla na sadě krizových opatření zahrnujících povinné úspory elektřiny ve špičce a přerozdělování mimořádných zisků energetických společností. Evropská komise je nyní připravena jednat o zavedení cenového stropu na plyn používaný k výrobě elektřiny. V plánu je také intenzivnější vyjednávání o dodávkách plynu se zeměmi jako jsou Norsko nebo Spojené státy.
– Česká vláda 5. října svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu. Cenový strop pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu. Premiér Fiala uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun. Kvůli energetické krizi vláda také koncem září schválila nižší minimální povolené teploty v pracovním prostředí než doposud.
(ČTK)
