ČNB v rámci devizových intervencí držela kurz koruny od listopadu 2013 pod hranicí 27 korun za euro. Celkem ČNB vydala na intervence 2,012 bilionu korun. ČNB se po centrálních bankách Izraele a Švýcarska stala teprve třetí centrální bankou, která použila kurz jako nástroj své měnové politiky.
„S odstupem jednoho roku lze konstatovat, že ČNB zvládla ukončení intervenčního režimu velice dobře. Nedošlo k žádnému dramatickému rozkolísání kurzu, který by trhy znejistil. Byť je pravda, že spekulativní kapitál je v korunových aktivech stále přítomný a s kurzem ještě může zamávat,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.
„Ukončení kurzového závazku na začátku loňského dubna proběhlo až nad očekávání klidně a bez komplikací. Koruna v reakci na oznámení ukončení kurzového závazku vůči euru sice skokově posílila o zhruba 50 haléřů, avšak výraznější rozkolísanost se nedostavila,“ uvedl i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Konec intervencí podle něj zároveň zahájil období setrvalého posilování koruny, které trvá dodnes.
Očekáváme posilování koruny
Bez intervencí by ovšem podle Kovandy kurz koruny mohl v současnosti být mezi 23,60 až 23,70 koruny za jedno euro. „Tohoto pásma kvůli přítomnosti spekulativního kapitálu kurz ani v příštím roce určitě nedosáhne. V příštích měsících lze očekávat pozvolné posilování koruny, takže kurz by za rok touto dobou měl být na úrovni 24,50 koruny za euro,“ uvedl.
Ukončení intervencí bylo technicky bezproblémové i podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška a je pro ČNB víceméně uzavřenou kapitolou. „Koruna posílila po skončení intervencí právě tak akorát, aby na jednu stranu pomohla ČNB v potřebném zpřísnění měnových podmínek, a na druhou stranu nezabila růst české ekonomiky,“ uvedl. Zároveň i on upozornil, že jako důsledek intervenční politiky ovšem zbyl na tuzemském finančním trhu značný objem spekulativního kapitálu. „Ten dnes už nemá podobu „rychlých“ peněz, ale spíš beznákladové dlouhodobé strategie držení dlouhých pozic v koruně,“ uvedl.
Státní dluhopisy
Investoři s blížícím se koncem intervencí očekávali posílení koruny, a proto investovali do korunových aktiv, například státních dluhopisů. Ještě loni v září tak drželi více než polovinu českých státních dluhopisů. Dnes je to zhruba 37 procent.
„Vývoj kurzu koruny po ukončení intervencí byl relativně poklidný a bez zvýšené volatility, což bylo pro řadu tržních účastníků včetně ČNB spíše příjemným překvapením,“ upozornil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Zatímco odkládání kurzového závazku až do roku 2017 nebylo podle něj nutné, měnovou politiku ČNB po konci kurzového závazku hodnotí pozitivně. „Sazby na nulové úrovni nebyly konzistentní s příznivým ekonomickým vývojem a ČNB tak začala s jejich zvyšováním poměrně intenzivně. Od srpna minulého roku zvýšila sazby již třikrát, což představovalo podstatně rychlejší růst sazeb, než si dokázal trh krátce po ukončení závazku představit,“ uvedl.
Nečekaně klidný vývoj kurzu od skončení intervencí je podle analytika České spořitelny Michala Skořepy do značné míry zásluhou rozvážné a opatrné komunikace představitelů ČNB. „I nadále však existuje řada investorů, kteří mají v českých aktivech umístěno mnoho stovek miliard korun a jen čekají na okamžik, kdy nabudou dojmu, že se objevila nějaká lepší investiční příležitost v některé jiné měně. Takže riziko náhlého pohybu koruny, a to zejména směrem ke slabším hodnotám, přetrvává,“ upozornil.
(ČTK)
