„Meziroční růst ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku byl tažen výhradně domácí poptávkou. Významně vzrostly zásoby a spotřební výdaje domácností. Rostly i investice zejména do nemovitostí a dopravních prostředků,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Naopak negativní vliv měla zahraniční poptávka, když saldo zahraničního obchodu v běžných cenách bylo téměř o 123 miliard korun nižší než před rokem.
Hlavním faktorem loňského celoročního růstu byly podle statistiků výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Spotřeba domácností přispěla k růstu HDP o 1,1 procentního bodu. Dalších 0,3 bodu přidaly výdaje vládních institucí a téměř čtyři procentní body připadaly na tvorbu kapitálu. Naopak negativně se projevil pokles zahraniční poptávky, která snížila růst české ekonomiky o dva procentní body.
Výdaje na konečnou spotřebu loni stouply o 4,3 procenta v případě domácností a o 1,6 procenta u vládních institucí. Tvorba hrubého fixního kapitálu za celý rok 2021 byla o 0,9 procenta vyšší než v roce 2020.
Saldo zahraničního obchodu loni kleslo meziročně o 204,1 miliardy na 185,2 miliardy korun v běžných cenách. Celková zaměstnanost vzrostla ve srovnání s předchozím rokem o 0,1 procenta na 5,347 milionu lidí. Celkem bylo loni odpracováno o 2,9 procenta hodin více než v roce 2020.
Loňský růst HDP o 3,3 procenta představuje nejlepší výsledek od roku 2017, kdy česká ekonomika stoupla meziročně o 5,4 procenta. V roce 2018 přidala meziročně 3,2 procenta a o rok později tři procenta, aby pak v roce 2020 zaznamenala pokles o 5,8 procenta.
Zatímco v covidem výrazně poznamenaném roce 2020 klesl HDP Česka v meziročním srovnání ve všech čtvrtletích, loni zaznamenal pokles pouze v úvodním kvartále. Od druhého čtvrtletí již HDP pokaždé meziročně stoupl.
(ČTK)
