S&P Global Ratings není rozhodně jediná. Svůj výhled zhoršují vskutku prakticky všechny globální instituce a banky. Třeba švýcarská banka UBS předpokládá, že Čína letos poroste tempem 5,4 procenta, místo dosavadního odhadu 5,9 procenta.
Českých institucí jakoby se ovšem koronavirus netýkal. Třeba ministerstvo financí i ve své aktuální prognóze, zveřejněné minulý týden, vychází z předpokladu růstu čínské ekonomiky v letošním roce ve výši 5,8 procenta.
Stejnou expanzi čínské ekonomiky přitom předpokládalo už v listopadové prognóze, tedy ještě v době před propuknutím koronavirové nákazy. Je pravda, že v období od listopadu 2019 došlo k podpisu dílčí obchodní úmluvy mezi USA a Čínou, což představuje příznivý impuls pro čínskou ekonomiku.
Přesto je třeba v důsledku nejnovějšího vývoje kolem koronavirové nákazy považovat ponechání odhadu růstu čínské ekonomiky ve výši 5,8 procenta za až příliš pozitivní předpoklad. Česká národní banka (ČNB) je zjevně ještě optimističtější než ministerstvo financí.
Ministerstvo totiž ve své prognóze růstu české ekonomiky v letošním roce nadále počítá s dvouprocentní expanzí, tak jako v listopadu. ČNB ale tuzemskému hospodářství věří více, mělo by podle ní letos reálně přidat 2,3 procenta.
Z modelu centrální banky přitom plyne, že pokles růstu čínské ekonomiky o procentní bod vyvolává pokles růstu české ekonomiky o 0,25 až 0,3 procentního bodu. Pokud by například čínská ekonomika rostla kvůli koronaviru místo tempa 5,8 procenta letos tempem 5,4 procenta, ministerstvo financí by mělo předpokládat růst české ekonomiky pod úrovní dvou procent.
Pokud bude růst ještě nižší, třeba pětiprocentní, jak předpokládá S&P Global Ratings, zdá se být odhad letošního růstu české ekonomiky, jak jej odhaduje ČNB, tedy na úrovni 2,3 %, naprostým sci-fi. A to, prosím, při použití předpokladů a modelů z dílny samotné ČNB.
Na první pohled se zdá, že nejde o nic velkého, jenom o hru s čísílky za desetinnou čárkou. Vykáže-li ovšem letos čínská ekonomika kvůli koronaviru místo růstu ve výši šesti procent růst jen pětiprocentní, česká ekonomika dle výpočtu na základě zmíněného modelu ČNB přijde o 17 až 20 miliard korun.
Ztrátu nepocítí jen letečtí přepravci, cestovní kanceláře, hoteliéři či restauratéři, ale také třeba firmy, které s Čínou obchodují či jsou závislé na dodávkách tamního zboží. Předpokládá to ovšem, že nákaza se významněji nerozšíří mimo Čínu. Pokud se navíc nákaza významněji rozšíří i mimo ni, bude ztráta i v přepočtu na řadového Čecha mnohem vyšší. Její horní hranici lze v tuto chvíli jen těžko domýšlet, neboť ani epidemiologové nemají jasno v tom, jakého rozsahu nákaza nabude.
Lukáš Kovanda
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund a spolupracovník redakce
(Redakčně upraveno)
