Kabinet v pondělí schválil program pro všechny podnikatele, kteří kvůli protiepidemickým opatřením museli omezit nebo zastavit prodej zboží a služeb. Nárok budou mít na 400 korun na zaměstnance za každý den uzavření.
Navrhovaná dotace znamená podle AHS pro lyžařské areály 50 až 60 milionů korun, což odpovídá pěti až deseti procentům jejich tržeb. Například Rakousko podle Knota skiareálům kompenzuje 50 až 80 procent tržeb.
Program COVID uzavřené provozovny podle Knota zcela ignoruje sezonnost provozu lyžařských středisek. Počet zaměstnanců bude kalkulován ke konci října minulého roku. V hlavní zimní sezoně je však ve skiareálech podle Knota zaměstnáno proti říjnu až pětkrát více lidí. „Každý si může odpovědět na otázku, kolik zaměstnanců na smlouvu může mít malý skiareál, lyžařská škola či půjčovna ke dni 31. října? Pokud z tohoto údaje má být seriózně počítána kompenzace pro sezonní obor fungující od prosince do března, tak je někde chyba,“ uvedl Knot.
Schválené náhrady nezohledňují podle Knota ani nákladovost provozu, tedy zda se jedná například o obsluhu starého lyžařského vleku, nebo naopak lanové dráhy za stovky milionů korun. Tím program podle Knota v podstatě trestá provozovatele za dřívější investice a modernizaci. Ti podle něj nebudou mít zdroje na splátky úvěrů či leasingů za technologie lanovek, vleků či zasněžovacích systémů.
Lyžařská střediska jsou podle Knota připravena zajistit bezpečný provoz, jak to provozovatelé dokázali už před Vánocemi. „Bude to jistě lepší než dosavadní neřízené sáňkování a bobování na dojezdech sjezdovek, kdy lyžařské areály budou alespoň moci návštěvníky adekvátně regulovat. I u nás to zvládneme, podobně jako v Rakousku, kde i přes přísná omezení jsou skiareály v provozu,“ dodal.
Skiareály jsou podle AHS klíčové pro fungování horských středisek, která zaměstnávají 45 000 převážně místních obyvatel a do veřejných rozpočtů přinášela zhruba 12,6 miliardy korun ročně.
(ČTK)
