V listopadu byla meziroční inflace 7,3 procenta, v lednu by se měla snížit na 3,36 procenta, řekl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Za pomalým ústupem inflace podle něj stojí hlavně zvýšená finanční očekávání podniků, které tato očekávání promítají do nastavení svých ceníků. Projevuje se to zejména ve službách, které v Česku zdražovaly rychleji než byl evropský průměr. Od roku 2019 se v Česku zvýšily o 34 procent, průměr EU přitom byl 16 procent.
Přestože inflace zřejmě zůstane nad cílem ČNB, může se centrální banka podle Bureše chystat na pozvolné uvolňování měnové politiky. První snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu ze současných sedmi procent by podle něj mohlo přijít na zasedání bankovní rady příští týden. Další uvolňování sazeb ale bude opatrné a éra extrémně levných peněz, jaká byla před rokem 2019, se nevrátí. „Myslíme si, že nová rovnovážná úroveň (základní úrokové sazby) bude kolem 3,5 procenta,“ řekl Bureš. Na tuto úroveň by sazby měly klesnout v roce 2025, na konci příštího roku odhaduje sazbu na čtyři procenta.
Zvýšené úrokové sazby zůstanou i v zahraničí, doplnil analytik ČSOB Dominik Rusinko. Velké centrální banky podle něj nebudou spěchat s uvolňováním politiky kvůli obavám, aby se inflace znovu nevrátila. Rusinko předpokládá, že americký Fed i Evropská centrální banka začnou sazby snižovat v polovině roku 2024. V USA podle něj klesnou ke třem procentům, v eurozóně budou nad dvěma procenty.
V příštím roce by se Česko mělo dočkat hospodářského oživení, když po opadnutí inflace začnou znovu růst reálné mzdy, což podpoří spotřebu domácností. Bureš ale upozornil, že opačným směrem bude na HDP působit čistý export, protože hlavní český obchodní partner Německo prochází dlouhodobou stagnací. „K nějakému oživení v příštím roce dojde, ale bude to nemastné, neslané oživení, zvlášť ve světle letošního poklesu a toho, že se ekonomika stále nevrátila na úroveň roku 2019. Za celý příští rok čekáme růst 1,4 procenta,“ řekl.
Na hospodářské problémy Německa upozornil i Rusinko, podle něj se projevují v celkovém hospodářském výkonu Evropy. Německo podle něj čelí potížím kvůli propadu exportu do Číny i kvůli propadu průmyslové výroby v důsledku vysokých cen energií. Situaci navíc komplikuje rozhodnutí německého ústavního soudu, který zakázal vládě finanční injekci pro průmyslové podniky. „Náš základní scénář je, že německá ekonomika bude přešlapovat na místě. Nečekáme dynamické oživení, protože nevidíme solidní růstové impulsy, které by ji nakoply,“ řekl Rusinko.
(ČTK)
