Vyloženě neoblíbené jsou mezi lidmi akcie a podílové fondy. Zlato obvykle znají jen ze 14karátových prstýnků. Nejčastěji zhodnocují své peníze na stáří přes penzijní připojištění (4,3 milionu lidí) nebo prostřednictvím stavebního spoření (3,8 milionu).
Zlaté časy jsou pryč
Období, kdy stavební spořitelny nabízely 4,5% úrok s roční podporou státu ve výši 4500 Kč jsou pryč. Ještě v roce 2007 měly tyto spořitelny přes pět milionů klientů, nyní o více než milion míň. Nejdřív zmizeli ti, kteří si stavebním spořením nahrazovali ještě neexistující důchodové pilíře, nakonec ti, kdo využívali „stavebko“ jako dobře zhodnocený spořicí účet.
Čím si stavební spoření také může klienty získat? Úrokem kolem nejistého jednoho procenta? Vázáním vkladu na šest let? Povinností prostavět úspory? Vysokým vstupním poplatkem nebo poplatky za vedení účtu? Hlavním tahákem tak zůstává už jen dvoutisícová státní podpora.
Skoro jednu roční státní podporu spolknou poplatky za vedení účtu. Do druhé se zakousne poplatek za zřízení účtu. A výsledek? Klient během šesti let do spořitelny pošle 144 tisíc korun. Po odečtení poplatků a daní dostane 13 až 14 tisíc navíc. Roční zisk 1,6 %. Terno. Zvlášť když střadatel nemůže se svými penězi naložit tak, jak právě potřebuje.
Nic nedostanou a ještě zaplatí
Při současných sazbách bank s úročením do jednoho procenta za rok, ční na českém trhu produkt s výnosem kolem 22 %. Nazývá se doplňkové penzijní spoření a za pět let se na něm dá získat přes 20 tisíc korun. Státní podporu, která při měsíční úložce 1000 Kč dosahuje 2760 korun za rok, doplňuje relativně slušné zhodnocení vložených peněz, jež u některých pojišťoven překročilo i dvě procenta.
V případě spoření dvou tisíc korun měsíčně, klient dostane také 2760 Kč ročně, ovšem navíc může uspořit ještě několik set korun na daních, pokud podniká. Daňová úspora činí až 1800 Kč.
Na výběr jsou čtyři strategie spoření tzv. účastnické fondy: konzervativní, dynamický, růstový a vyvážený. U penzistů je nejčastější konzervativní způsob. Nechtějí riskovat a je pro ně důležitá návratnost vložených peněz. Například penzijní spol. AXA jim za rok 2014 připsala zhodnocení 1,46 %, Allianz PF dokonce 2,7 %.
Platí však, že čím vyšší výnos, tím vyšší rizika. V roce 2015 sedm fondů u pěti pojišťoven poprvé za dobu existence penzijního spoření zaznamenalo ztrátu v rozmezí od 0,1 do 11,5 %. Málo se ví, že účastnické fondy od roku 2012 už nezaručují jen kladné zhodnocení peněz. Navíc od letoška zavádějí penzijní pojišťovny poplatky za správu peněz zhruba 0,8 % z uložené částky. Prodělají-li letos pojišťovny znovu, dostanou se střadatelé do klasického záporného úroku. To znamená, že pojišťovně zaplatí za to, že si u ní uloží peníze na stáří.
Češi jsou konzervativní
„Běžný český občan se zaměřuje především na to, aby o své úspory nepřišel,“ okomentoval výsledky průzkumu hlavní analytik akciové společnosti Zlato David Marášek. Jak ukazují statistiky i průzkumy, občané dávají přednost konzervativním možnostem. Zapomíná se ale podle něj na ten nejkonzervativnější způsob uchování majetku: „Vždy, když bylo zle, zachovalo si hodnotu pouze zlato,“ konstatoval.
Narozdíl od nemovitostí není příliš na očích a nepotřebuje údržbu. A také se na něm dá vydělat. Například kdo si loni v prosinci koupil unci zlata (31,1 g) za 29 900 korun, zhodnotil do února svůj vklad přibližně o 13% (přes 3880 Kč). Podle pesimistického odhadu amerických analytiků by majitel trojské unce měl letos na zhodnocení zlata vydělat dalších 5 %, podle optimistů dokonce až 15 %.
Rudolf Marek
