Jde o zkratku situace, kdy centrální banky místo tisknutí peněz na financování vládních výdajů zvažují možnost roztočit ekonomiku tím, že by obyvatelstvu rozdaly peníze. V březnu prezident Evropské centrální banky Mario Draghi označil vrtulník za „velmi zajímavý koncept“. Jak přesně by vrtulník na rozhazování peněz pracoval a co by to udělalo v ekonomice?
Koncepce vrtulníku peněz pochází od ekonoma Miltona Friedmana, který v roce 1969 usoudil, že centrálním bankéřům se nikdy nepodaří zvýšit peněžní zásobu, protože nově vytištěné bankovky by musely spadnout z nebe, aby nasytily ekonomiku hladovějící po hotovosti. Tato myšlenka se vynořila znovu počátkem našeho století, když si ekonomové lámali hlavu, jak vysvobodit japonskou ekonomiku z deflační pasti.
Ben Bernanke, guvernér Federálního rezervního systému Spojených států, tehdy odkázal na Friedmana, když hovořil o rozptýlení deflace, čímž sám získal přezdívku „Helicopter Ben“. Zastánci vrtulníku nemají ve skutečnosti v úmyslu rozhazovat peníze ze vzduchu. Obecně řečeno, horují pro fiskální stimuly v podobě vládních výdajů, snížení daní nebo přímých plateb pro občany financované nově vytištěnými penězmi. A zamítají stimuly jako jsou levné úvěry nebo vyšší zdanění.
Kvantitativní uvolňování je v pořádku, pokud centrální banka koupí státní dluhopisy a vláda garantuje jejich splacení. Úroky i jistina jsou pak poukázány zpět vládě v podobě zisku centrální banky. Odvážnější verze této strategie usiluje o to, aby centrální banka svou štědrost prokázala přímočařeji. Například, aby nově vytištěné peníze dala přímo občanům. Vůdce britské Labouristické strany Jeremy Corbyn je pro kvantitativní uvolňování právě tohoto typu.
Potenciální výhody vrtulníku jsou jasné. Na rozdíl od změn úrokových sazeb, vrtulníkový stimul nespoléhá na růst zadlužení. Tím se snižuje riziko, že by centrální banky mohly nafouknout nové bubliny a přispívá k účinnosti jejich zásahů při krizi či nejistotě. Fiskální stimul financovaný půjčkami poskytuje obdobné výhody, ale spotřebitelé si musí být jisti, že splácení státních dluhů nebude financováno ze zvýšení daní. Vrtulníkový efekt by měl spočívat v tom, že by byl rozbuškou ekonomiky; podpořil by růst a budoucí inflaci. To by mělo centrálním bankám umožnit zvýšení úrokových sazeb nad nulu a obnovit využití jejich nástrojů řízení ekonomiky.
Bohužel, peníze z vrtulníku zřejmě nejsou tou pravou rozbuškou. Někteří ekonomové se obávají, že by mohla narušit nezávislost centrálních bank a snížit jejich schopnost udržet kontrolu nad inflací. Mnohé vlády ale začaly odmítat konvenční nástroje ke zvýšení růstu. Například jako jsou úvěry při téměř nulových úrokových sazbách k financování tolik potřebných investic do infrastruktury. Místo toho se vlády v bohatém světě rozhodly snížit deficity. To podkopává úsilí centrálních bank dostat ekonomiku do pohybu. Vrtulník na rozhazování peněz je pouze slibný politický nástroj. Chybí však shoda na jeho využití stejně tak, jako u jiných nástrojů stimulujících poptávku.
Autor: rek
Foto: Shutterstock
