Tropické státy Mikronésie, konkrétně souostroví Yap daly vzniknout jedné z nejzvláštnějších měn světa: kamenům Rai. Obyvatelé ostrovů své vydělané peníze však neukládají do bank, ale místo toho je nechávají volně ležet v okolí vesnic nebo opřené o palmy. Není se čemu divit, tyto vápencové kotouče s dírou uprostřed dosahovaly v průměru až čtyři metry a váhy k osmi tunám. Vzhledem k velké váze se tak kameny obvykle nepřesouvaly.
Vlastnictví vzniklo domluvou mezi prodávajícím a kupujícím bez nutnosti fyzického přemístění kamenů. Nový majitel si kámen označil speciální značkou a potvrdil tím své vlastnictví. Rozměry i úctyhodná váha kamenů zároveň bránily krádežím. I kdyby však někdo měl dostatek síly na to, aby kámen zcizil, nebylo by nijak náročné zločince vypátrat. Na ostrovech žije zhruba 11 tisíc lidí. Sousedé se navzájem znají a respektují vlastnictví ostatních.
Omezená dostupnost brání inflaci
Platidla jsou vyrobena z aragonitu, který se na Yapu nenachází. Musely se proto dovážet ze souostroví Palau, které je vzdálené 400 km. Plavba s těžkým nákladem trvala zhruba pět dní. Obyvatelům Palau se za právo těžby platilo kokosovými ořechy. Obtížnost výroby a transportu tak zaručovala stabilní hodnotu měny a bránila inflaci. Kamenné peníze se používaly při převodu pozemků nebo k placení věna, výkupného a podobně.
V okolí ostrovů Yap lze na dně moře zahlédnout utopené kameny Rai. To dokládá, že zdaleka ne všechny kameny bylo možné úspěšně dopravit až do cíle. Jelikož nebylo nutné kameny přemisťovat, jejich fyzická dostupnost nijak jejich hodnotu neovlivnila. I utopené kameny tak měly svou cenu i majitele.
Inflace z Evropy
S příchodem Evropanů se na ostrovy dostaly i vyspělé železné nástroje, s jejichž pomocí se výroba kamenných peněz značně usnadnila. Přestože nové nástroje umožnily efektivněji vyrobit i peníze větších rozměrů, jejich hodna vyšší nebyla. Při oceňování kamenné měny se hodnotí nejen velikost, ale i pracnost výroby, náročnost přepravy a historie. Novější platidlo je proto méně hodnotné než staré.
Od třicátých let 20. století se přestaly Rai vyrábět. V té době bylo na ostrovech napočítáno přes třináct tisíc kamenů Rai. Řada z nich však byla zničena za druhé světové války. Ty, jež se podařilo zachovat, však slouží nejen jako symbol tradiční místní kultury, ale také jako ekvivalent oficiální měny – například při ručení za bankovní půjčku. Rai je také vyobrazen ve státním znaku Yapu.
Autor: Jindřich Smítka
Zdroj: Visual Capitalist, Wikipedia, Strážní věž
Foto: Shutterstock
ČTĚTE DÁL
Nejpodivnější měny světa – 3. díl: Sýr parmezán
Nejpodivnější měny světa – 2. díl: čaj
