Po třech letech poklesu cen investičního zlata se zdá, že trend se skutečně obrací. A důvody této změny? Centrální banky ve snaze rozhýbat ekonomiku pod eufemismy extenzivní měnové politiky či kvantitativního uvolňování tisknou stále víc peněz, aby docílily jejich zlevnění a chuť investovat. Trh se však nevyvíjí podle jejich představ. Proto sahají k extrémním krokům, jakými jsou záporné úrokové sazby: Švédsko, Švýcarsko, Evropská unie (konkrétně eurozóna), Japonsko, Dánsko, země s negativním úrokem, podle Wall Street Journal už dosahují bezmála čtvrtiny celosvětového HDP.
Není divu, když peníze nic nevynášejí, že chuť investovat do zlata roste. „V případě zavedení negativních úroků i v retailu vzroste celkově zájem o ostatní aktiva jako jsou dlouhé vládní dluhopisy nebo dividendové akcie. Zlato by se mohlo stát chytrou investicí, ovšem vzhledem k likviditě by nemělo mít významný podíl na celkovém majetku,“ míní hlavní ekonom obchodníka s cennými papíry Colosseum František Bostl.
„Náš dlouhodobý scénář je takový, že cena zlata poroste. Ne však tak skokově jako před dosažením svého vrcholu v roce 2011. Počítáme se zvyšováním ceny zlata v průměru o několik jednotek procent ročně. Další růst cen zlata bude z největší části záležet na tom, jak dlouho bude vládnout nervozita na globálních trzích,“ říká o možnosti investovat do zlata analytik finančních trhů Next Finance Jiří Cihlář.
Za dekádu před zmiňovaným rokem 2011 stoupla cena zlata o neuvěřitelných 645 %, poté až do loňského prosince zase klesala. „Cena zlata by v následujících letech mohla definitivně přerušit klesající trend započatý v létě 2011. Investoři v uplynulém období zredukovali objem fyzicky drženého zlata o výrazných 40 % a drahé kovy se ani zdaleka netěší takové oblibě jako v době, kdy poptávka vrcholila. Důležitou roli sehraje rovněž trend poklesu těžby a nabídky zlata na trhu v reakci na existenční problémy mnoha těžařských firem a omezení jejich investic,“ připomíná Patrik Hudec ze společnosti Generali Investments CEE.
„Jeden z důvodů pro současný cenový růst je pokles šancí na rychlý růst amerických úrokových sazeb. V delším období se dá ale očekávat uklidnění volatility na trzích, což přiživí ochotu centrálních bankéřů sazby zvyšovat a znevýhodní zlato oproti jiným investičním alternativám. Otázka je, kam se mezitím cena zlata podívá, než se vody na trzích uklidní a sazby začnou výrazněji růst,“ ptá se Filip Fyrbach z GE Capital.
Zatím však nic růstu sazeb nenasvědčuje. Jen letos v lednu neváhala ČNB virtuálně natisknout 58 miliard korun a nakoupit za ně eura jen aby znehodnotila měnu s odůvodněním, že k ekonomickému růstu je potřeba podpořit export. „Ekonomický růst a návrat inflace čekáme, což by cenu zlata mělo podpořit. Ale geopolitické zvraty mohou s tímto scénářem výrazně zahýbat,“ upozorňuje na volatilitu trhů hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Ekonomický expert Komerční banky Viktor Zeisel je však jiného názoru: „Pro nadcházející roky očekáváme pozvolný pokles ceny zlata. Situace by se mohla změnit v případě opravdu výrazného zpomalení světové ekonomiky nebo dokonce přímo recese, když by zlato sloužilo jako zajištovací aktivum.“
„Téměř 40 % světových vládních dluhopisů má nyní záporný výnos. Je jasné jaké to bude mít dopady například na výnosy penzijních fondů,“ varuje Marášek a záporné výnosy hned sedmi penzijních fondů v Česku jeho slova potvrzují. Ve světle negativních výnosů a úrokových sazeb se zlato, často démonizované jako neproduktivní aktivum s nulovým výnosem, začíná jevit jako zajímavá alternativa. „Je velmi pravděpodobné, že se v roce 2016 dočkáme rekordní ceny zlata v českých korunách a budeme následovat 35 měn světa, ve kterých je zlato na historických rekordech už nyní,“ zakončil Marášek.
Autor: Rudolf Marek
Foto: Shutterstock
ČTĚTE DÁL:
MMF: Rizika ohrožení finanční stability jsou na vzestupu
Bail-in: První řízený bankrot evropské banky
