Financial Times nás vyzývá, ať skončíme s hotovostí,
podle nich „přežitkem“ z barbarských dob
Začátkem týdne (24.8.), zatímco finanční svět byl schvácen kolapsem v na akciovém trhu, vyšel v deníku Financial Times podlý kousek fašistické propagandy.
Nelze si představit neslýchanější hospodářsko-politický krok zaměřený proti svobodě, než zrušit hotovost. Dřívější info vyšlo zde: Martin Armstrong na tajné schůzce v Londýně lobbuje za zákaz hotovosti. Ke čtení předkládáme úryvek:
„V tomto momentu si každý člověk, který věnuje jen nejmenší pozornost tomu, jak centrálnímu plánování vládnou ekonomičtí diktátoři, kterým podléhá podvodný globální finanční systém, rychle uvědomí ten do očí bijící mediální tlak, který zpracovává masy lidí k přijetí bezhotovostní společnosti.“
V mozku hospodářského diktátora představuje konec hotovosti svatý grál. Přimět plebs přijmout systém digitálních nekrytých měn a transakcí, to dává úplnou kontrolu a možnost bez problému sledovat všechny ekonomické transakce, a mj. schopnost blokovat platby, v případě, že se nekonvenční občan opováží vystoupit z řady.
I když jsme všichni slyšeli idiotské argumenty pro zákaz hotovosti, jako třeba že zákaz umožní centrálním plánovačům efektivněji plánovat ekonomiky dané země, Martin Armstrong přesto přednáší na tajném zasedání v Londýně svůj příspěvek s cílem zbavit lidi zbytků hospodářského soukromí.
O tři měsíce později, ve Financial Times vychází článek s názvem čas se zbavit dalšího „přežitku barbarských dob.“ Až si všimnete všudypřítomné propagandy ohledně zákazu hotovosti, tak už budete vědět, že jde do tuhého. My vás varovali.
Výtah z FT:
Ironické skutečnosti, že lidé berou hotovost jako bezpečné aktivum, když banky balancují nad propastí, je historie plná. Papírové peníze byly kdysi symbol monetární nezodpovědnosti. Ale i když jednotlivci vzali nedávnou krizi jako záminku, aby se zásobili bankovkami, odpovědné úřady by měly dobře zvážit argumenty pro postupné vyřazení z oběhu dalšího „barbarského přežitku“, jak Keynes přezdíval zlatu.
Již teď zdaleka největší množství peněz existuje a je převáděno v elektronické podobě – mj. bankovní vklady a rezervy centrálních bank. Ale i malé množství fyzické měny může hospodářskému systému nadělat dost vrásek.
Takže jaké jsou argumenty proto, aby lidem skončila možnost fyzicky si držet vlastní peníze? To byste neuhádli. Ano, je prý nutné svěřit více moci do rukou těm nejméně demokratickým, nejvíce destruktivním entitám na Zemi, tedy centrálním bankám.
Existence hotovosti – peněžního média s nulovou úrokovou sazbou – omezuje schopnost centrálních bank stimulovat uvadající ekonomiku. Panují obavy, že lidé smění své vklady za hotovost, pokud centrální banka přesune sazby do záporných hodnot. Švýcarské, dánské a švédské centrální banky tlačily cenu níž, než by se kdo domníval, ale většina stratégů stále věří, že „efektivní“ spodní pásmo není hluboko pod nulou.
Samozřejmě, stát chce mít plnou moc, kontrolu a jistotu, že zotročené občany bude moci snadno a účinně dojit.
Elektronické peníze také umožňují inovace, chceme-li odměnit podniky, jež se poslušně řídí zákonem. Například daň z přidané hodnoty by se mohla vybírat – a zpětně vyplácet – automaticky, v reálném čase na transakcích mezi odpovědnými bankovními účty. Země, které bojují s výběrem daní, by si mohly ukrátit cestu k řešení tak, že zamezí používání hotovosti. Třeba i takové Řecko by z toho něco mohlo vyždímat a za pomoci aktuální kapitálové kontroly by mohlo převychovat svou kulturu k lepšímu.
Je samozřejmé, že pokud by hotovost byla „ukončena“, jistě by vzrostla poptávka po fyzickém zlatě a stříbře, což by s sebou přineslo vynucený zákaz i těchto položek. Tím by zaklapla ocelová vrata celého cyklu hospodářské a finanční tyranie, z které by už nebylo úniku.
Autor: Daniel Hron
