Zlato (oz) / USD
---
--- %
Zlato (oz) / CZK
---
--- %
EUR / USD
---
--- %
USD / CZK
---
--- %
Články
Finální rozhodnutí o jednotném euru: Varšava

Sečteme-li populace Česka, Polska, Maďarska a České republiky, co do politické síly se budou rovnat Velké Británii nebo Francii. Pokud se nadějné ekonomiky střední nebo východní Evropy rozhodnou euro odmítnout, bude to mít velký dopad.

Řecko si v poslední minutě vykoupilo kompromis a odklad o pár dalších měsíců. Teď se na obzoru rýsuje další krize: v Řecku 20. září proběhnou volby, a jelikož není žádný předem jasný vítěz, celé to divadlo nejspíš začne nanovo.

Nálady proti euru: Česko, Maďarsko, Polsko

Nicméně ty opravdu důležité volby se neodehrají v Řecku, ale v Polsku. V říjnu se bude volit nová polská vláda a pravděpodobným vítězem bude opoziční strana Právo a spravedlnost. V čele opoziční pravicové strany Právo a spravedlnost stojí Andrzej Duda, který je pro euro nadšen asi tak jako Nigel Farage. Nedávno prohlásil, že v Polsku může být společná měna jedině na základě plebiscitu. A pravděpodobnost kladného výsledku takového hlasování je velmi nízká – společná měna  se obvykle prosadí politickou cestou bez konzultace lidu. Můžeme tedy předpokládat, že za vlády Práva a spravedlnosti nebude euro v Polsku přijato. Nijak nadšená pro něj není ani Česká republika, kde podle posledních průzkumů 70 % populace s tímto krokem nesouhlasí. A v Maďarsku bylo pro přípravu vstupu do zóny jednotné měny 2014-2018 pouhých 27% lidí.

Řecko je malý hráč – pouhých 2% produktu EU

Pokud odstoupí z eurozóny Řecko, bude to mít minimální dopad. 11milionové Řecko je z hlediska eurozóny v podstatě země hospodářsky slabá a chaotická. Řecké HDP představuje asi jen 2 % celkového produktu eurozóny. Jeden rok slušného růstu eurozóny by tak z hlediska přírůstku HDP nahradil celou řeckou ekonomiku, takže pokud by země eurozónu opustila, v podstatě to nepocítíme. Opak ale platí o vývoji v Polsku. Když euro vznikalo, předpokládalo se, že se stane platidlem všech členských zemí. Výjimkou byla Velká Británie a Dánsko, ale země střední a východní Evropy, technicky vzato, měly být povinovány euro nakonec přijmout. Slovensko, Slovinsko a pobaltské republiky už tak učinily, u větších zemí je ale situace složitější. Celková populace Polska, Maďarska a České republiky je protiváhou populace Velké Británie či Francie. Jejich rozhodnutí už má tedy docela jinou politickou váhu.

Vytrvalé a konzistentní želvy – silní hráči střední a východní Evropy

Kvůli krizi v eurozóně a problémům v Číně můžeme lehce přehlédnout, jak dobře se vede zemím střední a východní Evropy. Přirovnat je můžeme k želvám, které sbírají ekonomické body díky vytrvalosti. Maďarská ekonomika minulý rok rostla o 3,6 %, tempo růstu České republiky převyšuje 3 %, Polsko letos roste o 3,2 % a představuje jedinou evropskou ekonomiku, která se při minulé ekonomické krizi vyhnula recesi. Bruegel Institut nedávno uvedl, že lidé ve Varšavě a Praze jsou dnes (měřeno dle HDP na hlavu) bohatší než obyvatelé Vídně, Říma, Lisabonu či Madridu. Zejména Polsko aspiruje na pozici ekonomické velmoci Evropy a v tuto chvíli už jeho význam odpovídá Španělsku, přičemž brzy může předstihnout Itálii a nakonec možná i Francii.

S měnami je to podobné jako s firmami. Buď expandují, nebo se zmenšují. Euro bylo vytvořeno jako protiváha dolaru a mělo se stát dominantní silou na kapitálových trzích. Pokud od něj odpadnou malé a nevýznamné ekonomiky, nejedná se o závažný otřes. Když se ale velké země s vysokým potenciálem růstu obrátí k euru zády, to bude ovšem jiná káva.

Zdroje: The Telegraph, Roklen, Emerging Europe