Ekonomové a finanční trhy od dnešního zasedání, které bylo výjezdní a konalo se na Maltě, žádnou změnu politiky nečekali. Základní úroková sazba zůstává na rekordním minimu 0,05 procenta a ECB od března nakupuje dluhopisy v objemu zhruba 60 miliard eur (1,6 bilionu Kč) měsíčně.
„Plán nákupů aktiv postupuje hladce a má nadále příznivý dopad,“ řekl Draghi na tiskové konferenci. Další pokles cen komodit a obavy o vývoj rozvíjejících se ekonomik ale snižuje inflační tlaky, což znamená, že současná měnová politika se bude muset přehodnotit, dodal Draghi. Poukázal rovněž na přetrvávající rizika oslabování ekonomického růstu.
Šéf ECB také řekl, že na zasedání se diskutovalo o dalším snížení depozitní sazby. Tu banka loni v červnu srazila poprvé do záporného pásma a nyní je na -0,2 procenta, takže komerční banky musejí za své úložky u ECB platit.
Banka v září snížila odhad hospodářského růstu i míry inflace v eurozóně na letošní i příští rok. V září se eurozóna znovu propadla do deflace, kde byla naposledy v březnu. Spotřebitelské ceny meziročně klesly o 0,1 procenta po srpnovém růstu stejným tempem.
Další sestup inflace do záporného pásma zesiluje tlak na to, aby ECB zvýšila nákupy dluhopisů. Inflace v eurozóně je už od října 2013 pod hranicí jednoho procenta, kterou ECB označuje za nebezpečnou zónu. Cílem banky je, aby se meziroční růst spotřebitelských cen pohyboval těsně pod dvěma procenty.
Někteří členové ECB ohledně inflace dávají najevo, že její nynější pokles je odrazem propadu cen energií, které ECB nemůže ovlivnit. Šéf německé centrální banky Jens Weidmann dnes dokonce řekl, že pokles cen ropy má stimulační účinek, protože podporuje spotřebitelské nákupy.
Naproti tomu guvernér španělské centrální banky Luis María Linde se vyslovil pro okamžité zvýšení nákupů dluhopisů. Většina členů rady chce ale podle agentury Reuters počkat na to, až se plně projeví vliv dosavadních nákupů.
Zdroj: ČTK
