Plnou operační nezávislost centrální banky potřebují, aby mohly plnit své inflační cíle všemi nástroji, které pokládají za vhodné. Plnou politickou nezávislost naproti tomu ke kontrole inflace nepotřebují a navíc jsou kvůli ní vystaveny politickým útokům a hrozbě ztráty legitimity v očích veřejnosti, uvedl Ed Balls ve studii, kterou vydala Harvardova univerzita.
V letech po poslední finanční krizi centrální banky kvůli úporně nízké inflaci a dosažení prakticky nulových úrokových sazeb přistoupily k řadě netradičních kroků se smíšenými dopady, což podkopalo jejich legitimnost u veřejnosti. Někteří politici proto začali Evropskou centrální banku (ECB), americkou centrální banku (Fed) i britskou Bank of England kritizovat, zejména za to, že jejich politika takzvaného kvantitativního uvolňování v podobě nákupů státních dluhopisů vedla k obohacování velkých investorů a ke ztrátám drobných střadatelů.
Určení rozdílu mezi politickou a provozní nezávislostí ochrání legitimitu centrálních bank, uvedl Balls ve studii. „Pokud se věci budou vyvíjet špatně, bude to pro centrální banky politicky hodně nebezpečné. Nemají dostatečnou povinnost skládat účty, nemají jasný cíl a podnikají rozhodnutí se širokými dopady. V celém tomto systému je díra,“ řekl Balls v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.
Balls se domnívá, že nové pravomoci, které centrální banky získaly od krize na konci minulého desetiletí, „obrovsky koncentrovaly“ jejich moc. Proto je podle něj nutné nalézt rovnováhu mezi jejich politickou a operační nezávislostí.
Podobný názor má i Larry Summers, ministr financí za prezidenta Billa Clintona. Podle něj je nezávislost centrálních bank, pojatá jako obrana před snahou vlád zajistit si znovuzvolení líbivými opatřeními, která vedou k pozdějšímu růstu inflace, už překonaným konceptem. Vlády a tvůrci měnové politiky musejí nyní spolupracovat, aby ve světě chronicky nedostatečné poptávky zajistili maximální účinnost svých kroků na podporu ekonomiky, řekl Summers tento měsíc na půdě Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Také Ballsova studie doporučuje koordinaci mezi vládami a centrálními bankami, a to na základě několika podmínek. Koordinační mechanismus by spouštěly centrální banky a aktivovat by jej měly jen v době extrémně nízkých úrokových sazeb. Mechanismus by také měl chránit demokratickou kontrolu nad rozpočtovou politikou, tedy bránit bankám, aby svou měnovou politiku podmiňovaly rozpočtovými kroky.
Pokud se centrální banky vzdají politické autonomie, budou vlády více zodpovědné veřejnosti za měnovou politiku, což bude podle Ballse pozitivní změna. „Nechceme, aby byly centrální banky politicky kritizovány. My chceme lepší dialog,“ řekl Balls.
(ČTK)