Fed v prosinci poprvé za devět a půl roku zvýšil základní úrokovou sazbu z minima 0,0-0,25 procenta, na němž byla sedm let. Na lednovém zasedání však zaujal opatrný postoj a dal najevo obavy z potenciálních hrozeb pro americkou ekonomiku, včetně turbulencí na finančních trzích, propadu cen ropy a zpomalení růstu v Číně a v dalších zemích. V poslední době se ale ekonomické ukazatele i situace na trzích zlepšují a analytici předpokládají, že Fed bude muset už brzy opět úroky zvýšit.
„Série nedávných ukazatelů včetně silných přírůstků pracovních míst ukazuje na další zlepšování trhu práce. V posledních měsících se také zvedla inflace,“ uvedl měnový výbor Fedu po dvoudenním zasedání. Dodal ale, že přetrvávají rizika plynoucí z globální ekonomiky a vývoje na finančních trzích. Šéfka Fedu Janet Yellenová navíc na tiskové konferenci uvedla, že není jasné, zda nedávný nárůst inflace vydrží.
Fed v prosinci očekával, že v letošním roce zvýší rozpětí sazby na jednodenní mezibankovní úvěry čtyřikrát. Podle dnešního výhledu by se ale tento rok měla tato sazba zvýšit jen dvakrát, celkem o půl procentního bodu. Finanční trhy podle agentury Reuters předpokládají, že další zvýšení sazby se s nejvyšší pravděpodobností uskuteční na červnovém zasedání.
Nový odhad Fedu snížil dlouhodobou cílovou úroveň základní sazby na 3,30 procenta z dosavadní předpovědi 3,50 procenta. Yellenová pak uvedla, že pod touto úrovní by mohl základní úrok zůstat ještě dlouhou dobu.
Letošní odhad inflace Fed změnil na 1,2 procenta z původních 1,6 procenta, v příštím roce ale čeká její nárůst ke dvouprocentnímu cíli. Míra nezaměstnanosti v USA by se do konce tohoto roku měla podle nového odhadu snížit na 4,7 procenta z únorových 4,9 procenta a v dalších dvou letech by měla dál klesat.
Americká ekonomika zpomalila ve čtvrtém čtvrtletí celoročně přepočtený růst na jedno procento z dvouprocentního tempa v předešlém kvartále. Za celý loňský rok zopakovala ekonomika růst o 2,4 procenta.
Zdroj: ČTK