Málo zajímavé budou na druhé straně americké vládní dluhopisy, přesněji řečeno jejich reálné výnosy, a všechny dlouhodobé investice v amerických dolarech. Samozřejmě, že všichni analytici věnují samostatnou a dosti rozsáhlou kapitolu Číně, zatímco například Rusko zůstává mimo jejich zorné pole.
Není bez zajímavosti, že skupina ekonomicky rozvinutých zemí má mít celkový růst HDP v průměru o 4,5 procenta, zatímco rozvíjející se státy skupiny BRICS (Brazílie, Indie, Rusko, Čína a JAR) jen o 2,5 procenta. Velké Británii zřejmě pod vlivem brexitu se přisuzuje ještě nižší vzestup, a to o 1,5 procenta. Globálně však porostou všichni.
JP Morgan o zlatu
Na očekávanou prosperitu poukazuje i skutečnost, že s výjimkou americké banky JP Morgan se v žádném výhledu nemluví o zlatě jako obvyklé pojistce na horší časy. Avšak ani tato americká banka nehovoří o žlutém kovu ve smyslu bezpečného přístavu, ale hodnotí ho jednak jako investici, jednak z hlediska růstu či poklesu poptávky.
„Návratnost investic do zlata bude ovlivněna mnoha faktory, jako jsou obecně výnosy komodit, ale především inflace v USA a obchodování s americkým dolarem, což je měřítko, které má důležitý dopad na rozvoj ekonomiky a tím i na spotřebu zlata,“ uvádí JP Morgan ve svém výhledu.
Pokles a přesto růst
Banka očekává pokles spotřeby zlata na hlavu v Číně a v Indii. Nicméně protože tito dva největší spotřebitelé zlata na jednoho obyvatele (zhruba dvojnásobek oproti obyvatelům vyspělých ekonomik) jsou také dvěma nejrychleji rostoucími ekonomikami, čistým efektem by měl být růst absolutní poptávky po zlatě.
Další malý přírůstek poptávky JP Morgan předpokládá z nepravidelné, ale přesto dlouhodobé akumulace zlata pro investiční účely. V posledních několika letech také centrální banky přestaly likvidovat své zlaté rezervy a začaly znovu shromažďovat fyzické zlato. „Projektujeme prémii 25 bazických bodů na hlavní komodity. Což znamená pro zlato výnos ve výši čtyř procent,“ vypočítává analytický tým amerického bankovního gigantu.
(rek)
