Souhrnný index, který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách, se v září podle předběžných údajů snížil na 48,2 bodu ze srpnových 48,9 bodu. Sestoupil tak hlouběji pod klíčovou 50bodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.
„Ve hře je recese ekonomiky eurozóny, protože firmy hlásí zhoršující se podnikatelské podmínky a sílící cenové tlaky v souvislosti s rostoucími náklady na energie,“ uvedl ekonom Chris Williamson ze společnosti S&P Global. „Jsou zde sice určité známky polevování problémů v dodavatelských řetězcích, obavy se ale zjevně přesunuly od dodavatelských řetězců k energiím a rostoucím životním nákladům,“ dodal. To podle něj podkopává poptávku a omezuje průmyslovou výrobu i aktivitu v sektoru služeb.
Index aktivity v průmyslu v září klesl o 1,1 bodu na 48,5 bodu, což je nejnižší úroveň od června 2020. Index aktivity ve službách se pak snížil o 0,9 bodu na 48,9 bodu, nejníže od loňského února. Pokles obou indexů byl výraznější, než očekávali analytici.
Eurozóna se nyní potýká s negativními dopady růstu inflace, za kterým stojí zejména zdražování energií. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v srpnu podle odhadu statistického úřadu Eurostat zrychlilo na 9,1 z červencových 8,9 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord a nachází se vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta v září v rámci boje proti inflaci zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta.
(ČTK)
