Změnu už předem kritizovaly například slovenská centrální banka (NBS) i Evropská centrální banka (ECB), která se také vyslovila pro časově omezenou platnost bankovní daně.
Sazba zvláštního bankovního odvodu, který se počítá z vybrané sumy pasiv bilanční sumy peněžních ústavů, podle schválené vládní předlohy stoupne od ledna na 0,4 procenta. Zároveň ho banky budou platit i po roce 2020, kdy mělo uplatňování bankovní daně podle dosavadního harmonogramu skončit.
Ministerstvo financí spočítalo, že náklady bank stoupnou v příštím roce kvůli zvláštnímu odvodu o 260 milionů eur (6,6 miliardy Kč). Podle NBS by tak tato bankovní daň, kterou NBS označila za riziko pro stabilitu bankovního sektoru v zemi, mohla ukrojit až třetinu zisku peněžních ústavů.
Slovenský ministr financí Ladislav Kamenický už dříve uvedl, že opatření navrhl kvůli ohrožení plánovaného cíle dosáhnout v příštím roce schodku veřejných financí 0,49 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Důvodem jsou například finanční dopady nové úpravy minimálních starobních důchodů, s níž předloha rozpočtu nepočítá. V návrhu rozpočtu byly naopak zahrnuty dodatečné příjmy státu ze zvýšení spotřební daně z cigaret, k němuž kvůli odporu jedné z vládních stran nakonec nedojde.
(ČTK)
