Výměna zlata za eura je zřejmě reakcí na kroky Washingtonu, který se snaží odstřihnout Madurovu autoritářskou vládu od financí v zahraničí i od zdrojů příjmů, a pomoci tak ke změně režimu v této jihoamerické zemi.
Agentura Reuters včera rovněž uvedla, že už loni v prosinci takto Madurova vláda vyměnila za hotovost zlato v hodnotě 900 milionů dolarů (asi 20,3 miliardy Kč) s Tureckem a 26. ledna pokračovala dodávkou tří tun zlata. Podle zdroje agentury Reuters jde o součást plánu Madurovy vlády prodat do února celkem 29 tun zlata, která má vláda v Caracasu.
Tento týden se také objevily v médiích informace, že venezuelská vláda poslala 20 tun zlata do Ruska na palubě boeingu ruské společnosti Nordwind. Ten přiletěl v pondělí do Caracasu prázdný jen s posádkou a včera se vrátil do Moskvy. Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová popřela, že by do Ruska bylo přivezeno venezuelské zlato.
USA už dříve vyzvaly země, v nichž má Madurova vláda finanční prostředky, aby je zablokovaly, a pomohly tak k pádu režimu. Před několika dny zmrazil Washington aktiva, která má v amerických bankách venezuelská státní ropná společnost PDVSA, a hodlá také blokovat v USA finance, které by mohla Madurova vláda dostat za prodej ropy. Disponovat s nimi má mít možnost až jiná venezuelská vláda zvolená v demokratických volbách.
O víkendu napsala agentura Bloomberg, že Madurovi odmítla vydat zlato jeho země v hodnotě 1,2 miliardy dolarů (zhruba 27 miliard Kč) centrální banka Británie (Bank of England). Učinila to podle Bloombergu na žádost Washingtonu. Britská banka to nekomentovala.
Události ve Venezuele, která se už několik let potýká s hlubokou ekonomickou krizí a jejíž vláda je viněna z pronásledování opozice a porušování lidských práv, nabraly spád minulý týden, když šéf parlamentu ovládaného opozicí Juan Guiadó během masových demonstrací složil přísahu jako úřadující prezident. Učinil tak poté, co parlament neuznal druhý mandát prezidenta Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb. Guaidóa podporují dvě desítky zemí, včetně USA, naopak Rusko, Čína či Turecko stojí stále za Madurem.
(ČTK)
