Velké následky by zhroucení bloku mělo i pro Českou republiku a Slovensko. „Pokud bychom zohlednili transferové platby mezi unijními státy, byla by ztráta prosperity u čistých transferových příjemců jako Maďarsko, Litva a Bulharsko takřka dvojnásobná. Čistí plátci, jako je Německo a Švédsko, by ztratili o něco méně. Výhody, které by čistí plátci z konce transferových plateb mohli mít, by ale nakonec byly menší než ztráty, které by rozpadem EU nastaly,“ řekla výzkumnice a jedna z autorek studie Jasmin Gröschlová z Ifo.
V případě Německa by výhody znamenaly 0,2 procentního bodu ve srovnání s propadem HDP na obyvatele o 5,23 procenta v případě zrušení všech unijních dohod.
Nejvíce by rozpad EU pocítily Malta (propad o 19,38 procenta) s Lucemburskem (propad o 18,06 procenta). U Slovenska by propad činil 11,57 procenta, u Maďarska 11,53 procenta, u Česka 9,86 procenta a u Polska 7,18 procenta. Nejméně by konec Evropské unie poškodil Španělsko, kde průzkum uvádí pokles HDP na obyvatele o 3,69 procenta.
Studie se věnuje také scénářům, kdy by sice Evropská unie zůstala zachována, skončily by ale některé její klíčové pilíře. Rozpad jen vnitřního trhu by v takovém případě rovněž nejvýrazněji dopadl na Maltu (pokles o 14,56 procenta) a Lucembursko (pokles o 13,47 procenta). Ze zemí Visegrádské skupiny (V4) by největší následky pocítily Maďarsko (pokles o 8,24 procenta) se Slovenskem (pokles o 8,11 procenta). HDP na obyvatele by se v Česku snížil o 7,4 procenta a v Polsku o 5,11 procenta.
Méně vážný by byl samostatný konec eurozóny, kde by nejvíce ztratilo Lucembursko (pokles o 2,53 procenta). Pokles HDP na obyvatele v Česku, které euro zatím nezavedlo, v takovém případě ekonomové vyčíslili na 0,16 procenta. Ještě mírnější následky by mělo rozpuštění celní unie, které by nejvíce postihlo Irsko (pokles o 0,37 procenta), naopak Řecku (plus 0,31 procenta) by hospodářsky pomohlo. Pro Česko by konec celní unie znamenal pokles HDP na obyvatele o 0,31 procenta.
Ekonomové propočítali i hospodářské dopady zrušení schengenského prostoru, ve kterém členské státy neprovádějí kontroly na vnitřních hranicích. Největší následky by zaznamenaly Estonsko (pokles o 4,23 procenta) a Malta (pokles o 3,9 procenta) s Maďarskem (pokles o 3,48 procenta). V České republice by pokles činil 2,33 procenta.
Ekonomové uvádějí, že pro studii o hospodářských následcích rozpadu Evropské unie využili komplexní empirické analýzy z roku 2022. Změny vůči HDP na obyvatele pak výzkumníci vztahují k výchozímu roku 2014.
(ČTK)
