Snížení výhledu MMF bude již třetím v letošním roce. V dubnu MMF snížil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,6 procenta z předchozích 4,4 procenta. Vedla ho k tomu ruská invaze na Ukrajinu a sankce, které západní země v reakci na invazi uvalily na Moskvu. Stejným tempem má ekonomika vzrůst i v příštím roce, zde MMF zhoršil prognózu o 0,2 procentního bodu.
Loni světová ekonomika vzrostla o 6,1 procenta po poklesu o 3,1 procenta v předchozím roce, kdy hospodářskou aktivitu po celém světě tvrdě zasáhla pandemie nemoci covid-19.
Rice na pravidelné tiskové konferenci uvedl, že celkový výhled stále počítá s růstem po celém světě, i když pomalejším tempem. Některé země však mohou čelit recesi.
„Je jasné, že se objevila řada událostí, které by nás mohly přimět k další revizi směrem dolů,“ řekl Rice novinářům. „Tolik se toho stalo a děje velmi rychle od doby, co jsme naposledy zveřejnili naši prognózu.“
Světová banka v úterý snížila prognózu globálního růstu pro letošní rok o téměř třetinu na 2,9 procenta. Odůvodnila to růstem škod způsobených ruskou invazí na Ukrajinu a pandemií nemoci covid-19. Varovala také zároveň před rostoucím rizikem stagflace (stagnace ekonomického růstu při vysoké inflaci).
O den později OECD zhoršila svoji prognózu růstu o 1,5 procentního bodu na tři procenta. Uvedla ale, že ekonomika by se měla vyhnout stagflaci podobné té ze 70. let minulého století.
Rice dodal, že očekávané snížení prognózy je způsobeno pokračováním války na Ukrajině, nestabilními cenami komodit, velmi vysokými cenami potravin a energií a výraznějším zpomalením čínské ekonomiky, než se čekalo. Přispívá k němu i růst úrokových sazeb v řadě vyspělých ekonomik, napsala agentura Reuters.
(ČTK)
