„Zdá se, že to bude v pásmu od pěti do deseti procentních bodů,“ řekl ministr v televizním rozhovoru. Odhady se podle něj neustále mění, protože záleží na restriktivních opatřeních s cílem zamezit šíření viru a na tempu jejich uvolňování.
Řecko mělo k pátečnímu večeru 2490 případů onemocnění covid-19, z toho 130 lidí s touto nemocí zemřelo. To je relativně málo ve srovnání s jinými zeměmi Evropské unie. K nejvíce zasaženým zemím patří Itálie, Španělsko, Francie či Německo, v přepočtu na obyvatele pak Belgie.
Řecko se po globální finanční krizi ocitlo v roce 2010 na pokraji státního bankrotu a muselo požádat mezinárodní věřitele o úvěrovou pomoc. Země od té doby prošla třemi záchrannými programy, půjčky poskytnuté mezinárodními věřiteli však provázely přísné podmínky. Poslední záchranný program země opustila teprve před dvěma lety.
Za deset krizových let se objem řecké ekonomiky snížil asi o 25 procent. Za loňský rok HDP vzrostl o 1,9 procenta, ekonomice pomohl zejména turistický sektor. Právě ten ale nyní zažívá těžké časy kvůli dopadům, které způsobuje koronavirus. Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že v letošním roce řecká ekonomika klesne o deset procent. Míra nezaměstnanosti se tak podle jeho odhadů zvýší z lednových 16,4 procenta patrně až na 22,3 procenta na konci roku.
Vláda v Aténách rozhodla, že omezení pohybu kvůli koronaviru prodlouží o týden, respektive do 4. května. Restriktivní opatření pak začne uvolňovat po tomto datu.
(ČTK)
