„Mysleli jsme si, že všechny peníze se nikdy zpět nevrátí,“ řekl agentuře Reuters zdroj z indického ministerstva financí. „To se nikdy ani nemělo uskutečnit,“ domnívá se ekonom z indického Institutu veřejných financí a politiky se sídlem v Dillí N. R. Bhánumúrthi. „Bylo to především politické rozhodnutí, ekonomické už méně,“ dodal.
Analytici se domnívají, že vláda přecenila množství nelegálních peněz držených v hotovosti a neuvědomila si, kolik je jich ve zlatě a v nemovitostech. Neodhalila ani cesty, jakými se daňovým podvodníkům podařilo obejít systém a hotovost legálně uložit.
Cíl nesplněn
„Akce předsedy vlády namířená proti krácení daní svůj cíl nesplnila,“ řekl šéf sdružení prodejců nábytku Pankadž Revri. „Místo toho, aby zasáhla daňové podvodníky, zasáhla pouze ekonomiku, podniky a zaměstnance,“ dodal.
V Indii dostává většina lidí výplatu v hotovosti a hotově platí i za nákupy. V prvním fiskálním čtvrtletí, které skončilo v červnu, meziroční růst indické ekonomiky zpomalil na 5,7 procenta z 6,1 procenta v předchozích třech měsících. Šlo o nejslabší růst za více než tři roky a kritici jej částečně dávají do souvislosti právě se stažením množství bankovek z oběhu.
Varování pro vládu
Bývalý šéf indické centrální banky Raghurám Rádžan je přesvědčen, že krátkodobé náklady tohoto kroku převáží nad dlouhodobým přínosem. V nedělním vydání listu Times of India Rádžan také poprvé uvedl, že v tomto duchu indickou vládu varoval. „Myslím, že je fér říci, že záměr byl dobrý, ale určitě v tomto okamžiku ještě nemůžeme tvrdit, že to byl hospodářský úspěch. Teprve čas ukáže,“ dodal.
Vláda premiéra Naréndry Módího se brání, že za poslední finanční rok, což je do letošního března, se počet podaných daňových přiznání zvýšil o 17,3 procenta. A že zhruba 1,7 bilionu vybraných rupií z celkového počtu 15,44 bilionu zneplatněných rupií zkoumají daňové úřady.
(ČTK)
