„Slabší průmyslová aktivita se přelévá do služeb,“ uvedl de Guindos. „Je pravděpodobné, že ekonomika eurozóny zůstane v nejbližší době utlumená,“ dodal. Upozornil, že známky útlumu začíná vykazovat i trh práce, který byl doposud světlým bodem ekonomiky eurozóny.
Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se ve třetím čtvrtletí podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat snížil o 0,1 procenta proti druhému kvartálu, kdy o 0,2 procenta vzrostl.
De Guindos podobně jako minulý týden prezidentka ECB Christine Lagardeová upozornil, že inflace v eurozóně se v příštích měsících přechodně zvýší, protože pomine příznivý vliv prudkého meziročního poklesu cen energií. „Očekáváme však, že pokles inflace bude ve střednědobém období pokračovat,“ dodal.
V říjnu inflace v eurozóně podle údajů statistického úřadu Eurostat sestoupila na 2,9 procenta ze zářijových 4,3 procenta. Zůstala nicméně nad dvouprocentním cílem ECB.
„Ceny energií zůstávají hlavním zdrojem nejistoty v souvislosti se zvýšeným geopolitickým napětím a s dopady rozpočtových opatření,“ uvedl de Guindos. „Totéž platí pro ceny potravin, které by mohl tlačit vzhůru nepříznivý vývoj počasí,“ dodal.
ECB v říjnu podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta. Přerušila tak nejdelší sérii zvyšování úrokových sazeb ve své pětadvacetileté historii. Banka zvyšování úroků zahájila loni v červenci s cílem dostat pod kontrolu inflaci. Ta se loni v eurozóně postupně vyšplhala až na rekordních 10,6 procenta.
(ČTK)
