Zlato (oz) / USD
---
--- %
Zlato (oz) / CZK
---
--- %
EUR / USD
---
--- %
USD / CZK
---
--- %
Světová ekonomika
EU dosud schválila osm balíků sankcí proti Rusku

Výběr informací o zavádění sankcí Evropské unie proti Rusku od zahájení ruské invaze na Ukrajinu (státy EU se dohodly na nových protiruských sankcích včetně stropu na cenu ropy).

ropa

Součástí celkově osmé sankční sady je dohoda na zavedení cenového stropu na ruskou ropu. EU také rozšíří zákaz vývozu některých strategických technologií do Ruska či dovozu ruských produktů, jako je ocel či dřevo. Foto: iStock

– Lídři zemí Evropské unie se na summitu hned první den invaze, 24. února, shodli na zavedení do té doby nejtvrdších sankcí proti Rusku. Na unijní sankční seznam, který se postupně rozšiřuje po ruské anexi Krymu z roku 2014, přibylo více než 300 poslanců Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu), kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny. Sankce nově postihly 27 politiků, armádních činitelů, byznysmenů či oligarchů, mezi nimi například ministra obrany Sergeje Šojgua.

– Druhý balík sankcí proti Rusku schválily státy EU o den později. Omezily přístup Ruska ke kapitálu a mířily na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhly také 70 procent ruského bankovního trhu a měly mimo jiné znemožnit ruské elitě ukládat peníze v Evropě, zakázaly dodávky nejdůležitějších součástek ruským rafineriím či omezily přístup Ruska ke klíčovým technologiím. Vedle omezení významných sektorů ruské ekonomiky druhý balík sankcí také zmrazil majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

– Třetí balík sankcí EU schválila 27. února a uplatňovat jej začala 2. března. Jeho součástí bylo mimo jiné uzavření unijního vzdušného prostoru pro ruská letadla. Rusko v reakci zakázalo vstup do svého vzdušného prostoru leteckým společnostem ze 36 zemí. EU také vyřadila z mezinárodního platebního systému SWIFT sedm ruských bank, zakázala prodávat do Ruska eura či jakkoli se podílet na projektech spojených s Ruským fondem přímých investic (RDIF). Platit začal i zákaz šíření televize RT a webu Sputnik, a to kvůli jejich dezinformačnímu obsahu.

– Státy EU se 2. března rovněž shodly na sankcích proti Bělorusku za jeho podíl na ruské invazi na Ukrajinu. Postihy dále omezily export z Běloruska, který už zasáhly předchozí unijní sankce vůči režimu autoritářského vládce Alexandra Lukašenka. Opatření se týkala 70 procent veškerého běloruského vývozu do EU. Na sankční seznam přibylo 22 armádních velitelů či dalších lidí podílejících se na ruské invazi na Ukrajinu.

– EU se pak 9. března shodla na uvalení dalších sankcí, na sankčním seznamu se nově objevila jména 160 ruských politiků a oligarchů včetně šéfa letecké společnosti Aeroflot, zetě ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova nebo miliardářů podnikajících v hutnictví, zemědělství, telekomunikacích či farmaceutickém průmyslu. Unijní opatření se tak po několika předchozích vlnách sankcí vztahovala už na 862 ruských činitelů a 53 subjektů. EU se rovněž shodla na zákazu exportu námořních navigačních a komunikačních systémů do Ruska. Sedmadvacítka také zmrazila platební styk s běloruskou centrální bankou a vyloučila ze systému SWIFT tři velké běloruské banky.

– Čtvrtý unijní balík sankcí vstoupil v platnost 15. března. Sankce zasáhly jednoho z nejznámějších ruských miliardářů Romana Abramoviče a desítku dalších oligarchů napojených na prezidenta Putina. Unijní země rovněž zakázaly vývoz luxusního zboží včetně aut či jakékoli investice do ruské energetiky. EU také u každé skupiny stanovila různý práh, po jehož překročení je věc považována za luxusní. Například u alkoholu je to 300 eur (7400 Kč) a u aut 50.000 eur (1,23 milionu Kč). Do Evropy se nesmí dovážet ruská ocel ani železo. Sedmadvacítka také zakázala jakékoli transakce s některými ruskými státními podniky nebo poskytování ratingových služeb všem ruským subjektům. Potrestáno bylo i devět zbrojařských firem dodávajících zbraně a další vojenské vybavení používané ruskou armádou k agresi proti sousední zemi.

– Pátý balík sankcí proti Rusku unie schválila 8. dubna. Na jeho základě zcela zakázala dovoz ruského uhlí, které pro ruský režim představuje příjem čtyř miliard eur (98 miliard Kč) ročně. Má začít platit na přelomu roku. Na sankční seznam přibylo 217 ruských činitelů a oligarchů a 18 subjektů. Jsou mezi nimi dvě Putinovy dcery či několik oligarchů blízkých Kremlu. Mezi nimi například Oleg Děripaska, který má podíly ve velkých energetických či stavebních firmách včetně společnosti Strabag, jež se podílí na stavbě nového úseku pražského metra. Zmrazení majetku i zákaz cest do EU se týká i stavebního magnáta Arkadije Rotenberga nebo šéfa největší ruské banky Sberbank Germana Grefa. Na sankčním seznamu jsou i představitelé samozvaných republik na východě Ukrajiny. EU zároveň výrazně omezila možnosti dovozu zboží ruskou lodní či silniční dopravou. Sankční seznam zahrnuje i zmrazení styku se čtveřicí ruských bank, včetně druhého největšího bankovního domu VTB.

– Šestý balík sankcí EU definitivně schválila 3. června. Jeho součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od příštího roku. Z embarga budou mít dočasné výjimky Česko, Slovensko a Maďarsko, tedy země závislé na dodávkách ropovodem Družba. Evropský blok zároveň vyloučil z mezinárodního platebního systému SWIFT tři ruské banky včetně největší Sberbank. Tři ruské televize šířící podle EU válečnou propagandu Kremlu mají zakázáno vysílat v EU. Na více než tisícičlenný seznam potrestaných ruských činitelů přibylo 65 lidí, zejména vojenských velitelů spojených s masakry civilistů v ukrajinském městě Buča a násilnostmi v Mariupolu. Je tam i zakladatel a generální ředitel internetové firmy Yandex Arkadij Volož nebo někdejší gymnastka Alina Kabajevová, která je podle médií Putinovou přítelkyní a která stojí v čele velké mediální skupiny NMG. Seznam rozšířilo také 18 firem, většinou zbrojovek. EU rovněž zakázala vývoz desítek chemikálií, které mohou Rusku posloužit k výrobě chemických zbraní. Sankce začaly platit hned od 3. června.

– Sedmý balík sankcí státy Evropské unie formálně schválily 21. července. Zahrnují zákaz dovozu ruského zlata, které je druhým nejvýznamnějším vývozním artiklem po energiích. Zákaz dovozu se nakonec vztahuje nejen na samotný cenný kov, ale i na klenoty zlato obsahující, které měly podle původního plánu dostat výjimku. Sada postihů také dále omezí vývoz produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Na sankční seznam přibyla největší ruská banka Sberbank a pět desítek ruských činitelů či oligarchů. EU také rozšířila dosavadní zákaz kotvení ruských lodí v unijních přístavech, aby znemožnila jeho obcházení. Ze stejného důvodu také zpřesnila řadu dřívějších opatření týkajících se například veřejných zakázek.

– Dnes se velvyslanci zemí Evropské unie shodli na novém balíku sankcí za pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví EU. Součástí celkově osmé sankční sady je dohoda na zavedení cenového stropu na ruskou ropu. EU také rozšíří zákaz vývozu některých strategických technologií do Ruska či dovozu ruských produktů, jako je ocel či dřevo. Na sankční seznam přibudou více než tři desítky Rusů. Sankce by měly vstoupit v platnost ještě tento týden poté, co je formálně písemně schválí členské státy.

(ČTK)