„Vypadá to, že se schyluje k masivní pozemní invazi do Gazy a k rozsáhlým ztrátám na životech,“ řekl Ben Cahill z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). „Kdykoli dojde ke konfliktu takového rozsahu, vyvolá to reakci trhu,“ dodal.
V uplynulém týdnu se obavy z konfliktu promítly do cen aktiv a přispěly k pátečnímu oslabení akcií. Americký akciový index S&P 500 klesl o 0,5 procenta. Investoři nakupovali bezpečná aktiva, a tak cena zlata stoupla o zhruba tři procenta a dolar se vyšplhal na týdenní maximum. Ceny ropy v pátek vyskočily o téměř šest procent. Investoři se obávají, že do konfliktu by se mohly zapojit další země v regionu, který je největším světovým producentem ropy na světě.
„Pokud to bude vypadat na rozšíření konfliktu, ceny ropy dále porostou,“ konstatoval ekonom Michael Englund ze společnosti Action Economics. Rozšíření konfliktu by pravděpodobně vedlo ke zvýšení inflace a úrokových sazeb, myslí si ekonom Bernard Baumohl ze společnosti The Economic Outlook.
Výjimkou by v tomto scénáři mohly podle něj být Spojené státy, protože zahraniční investoři budou v případě globálního konfliktu přelévat kapitál do země, kterou považují za bezpečné útočiště. „Úrokové sazby (v USA) by mohly klesnout,“ řekl. „Očekávejte posílení dolaru,“ řekl Baumohl.
Zapojení dalších zemí do konfliktu by se mohlo odrazit i na jiných palivech. Napovídá tomu nedávný vývoj, kdy společnost Chevron zastavila vývoz zemního plynu přes hlavní podmořský plynovod mezi Izraelem a Egyptem.
Případný nárůst cen ropy pravděpodobně nebude mít významný dopad na ceny plynu v USA ani na spotřebitelské výdaje. „Spotřebitelé pravděpodobně v dohledné době nepocítí významný dopad na ceny plynu,“ řekl Englund.
(ČTK)
