V zemích eurozóny hospodářství za čtvrté čtvrtletí rovněž stagnovalo, zatímco ve třetím čtvrtletí se HDP snížil o 0,1 procenta. Meziročně pak ekonomika zemí platících eurem vzrostla o 0,1 procenta po stagnaci v předchozím tříměsíčním období.
Hospodářství sedmadvaceti zemí EU loni dusily vysoké úrokové sazby, jimiž Evropská centrální banka (ECB) i centrální banky zemí stojících mimo eurozónu přistoupily ve snaze bojovat s vysokou inflací. Ta byla zejména kvůli drahým energiím v některých zemích rekordní v novodobé historii. Omezení úvěrové aktivity ochromilo investice a mělo nepříznivé dopady i na výdaje firem a domácností.
Analytici podle agentury Bloomberg očekávali, že eurozóna vykáže za čtvrté čtvrtletí proti předchozím třem měsícům pokles o 0,1 procenta.
Česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta, ve třetím čtvrtletí naopak o 0,6 procenta klesla. Meziročně pak ve čtvrtém čtvrtletí vykázala pokles o 0,2 procenta proti meziročnímu poklesu o 0,8 procenta ve třetím čtvrtletí.
Za celý loňský rok ekonomika eurozóny i celé EU vykázala podle sezonně a kalendářně upravených dat růst o 0,5 procenta, odhaduje Eurostat. Jeho rychlé odhady se opírají o neúplná data, která se budou ještě zpřesňovat. Evropská komise (EK) ve své podzimní prognóze předpokládala, že eurozóna za celý loňský rok vykáže růst o 0,6 procenta.
Z jednotlivých členských zemí, za které už jsou údaje k dispozici, si nejlépe vedlo Portugalsko. Jeho ekonomika zaznamenala růst proti třetímu čtvrtletí o 0,8 procenta. Za ním je Španělsko s růstem o 0,6 procenta a pak Belgie s Lotyšskem, jejichž ekonomiky vzrostly shodně o 0,4 procenta. Portugalsku a Španělsku významně pomáhá cestovní ruch.
Naopak nejhůře si ve čtvrtém čtvrtletí vedlo Irsko, kde ekonomika zaznamenala pokles o 0,7 procenta, a pak Německo s Litvou, kde se HDP snížil shodně o 0,3 procenta. V případě Německa, které má největší ekonomiku v Evropě, podle analytiků zapůsobily problémy v průmyslu a související vysoké ceny energií.
Evropská komise má na polovinu února naplánované zveřejnění makroekonomické prognózy na letošní rok. Dosud čekala, že ekonomika eurozóny vzroste o 1,2 procenta, eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni ale tento měsíc varoval, že kvůli vyššímu geopolitickému napětí, k němuž nyní přispívá i válka na Blízkém východě, se vyhlídky zhoršují.
Vývoj HDP v zemích EU, za které už jsou data k dispozici:
(mezičtvrtletně podle sezonně přepočtených údajů)
| 1. čtvrtletí 2023 | 2. čtvrtletí 2023 | 3. čtvrtletí 2023 | 4. čtvrtletí 2023 | |
| Eurozóna | 0,1 | 0,1 | -0,1 | 0,0 |
| EU | 0,1 | 0,1 | -0,0 | 0,0 |
| Belgie | 0,4 | 0,3 | 0,4 | 0,4 |
| Česko | 0,1 | 0,1 | -0,6 | 0,2 |
| Francie | 0,0 | 0,7 | 0,0 | 0,0 |
| Irsko | -1,9 | -0,4 | -1,9 | -0,7 |
| Itálie | 0,6 | -0,3 | 0,1 | 0,2 |
| Litva | -1,9 | 2,4 | 0,0 | -0,3 |
| Lotyšsko | -0,5 | -0,3 | 0,2 | 0,4 |
| Německo | 0,1 | 0,0 | 0,0 | -0,3 |
| Portugalsko | 1,5 | 0,1 | -0,2 | 0,8 |
| Rakousko | 0,1 | -1,1 | -0,5 | 0,2 |
| Španělsko | 0,5 | 0,5 | 0,4 | 0,6 |
| Švédsko | 0,7 | -0,6 | -0,1 | 0,1 |
Zdroj: Eurostat
Vývoj HDP v zemích EU, za které už jsou data k dispozici:
(meziročně podle sezonně přepočtených údajů)
| 1. čtvrtletí 2023 | 2. čtvrtletí 2023 | 3. čtvrtletí 2023 | 4. čtvrtletí 2023 | |
| Eurozóna | 1,3 | 0,6 | 0,0 | 0,1 |
| EU | 1,1 | 0,5 | 0,0 | 0,2 |
| Belgie | 1,7 | 1,3 | 1,4 | 1,6 |
| Česko | -0,3 | -0,4 | -0,8 | -0,2 |
| Francie | 0,9 | 1,2 | 0,6 | 0,7 |
| Irsko | 2,4 | -0,4 | -5,6 | -4,8 |
| Itálie | 2,1 | 0,3 | 0,1 | 0,5 |
| Litva | -2,3 | 0,7 | 0,1 | 0,3 |
| Lotyšsko | -0,4 | -0,8 | 0,0 | -0,2 |
| Německo | -0,1 | 0,1 | -0,3 | -0,2 |
| Portugalsko | 2,5 | 2,6 | 1,9 | 2,2 |
| Rakousko | 1,7 | -1,3 | -1,6 | -1,3 |
| Španělsko | 4,1 | 2,0 | 1,9 | 2,0 |
| Švédsko | 1,5 | -0,4 | -1,4 | 0,0 |
Zdroj: Eurostat
(ČTK)
