
V USA mají nepřesná data zásadní dopad na předpověď růstu ekonomiky, v eurozóně se projevují výrazněji v predikcích inflace a úrokových sazeb. Vyplývá to ze studie, kterou vedl Jan Čapek z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity. O výsledcích studie, která vyšla v Oxford Bulletin of Economics and Statistics, ČTK informoval mluvčí SYRI Filip Vrána.
Výzkumníci zkoumali v USA a v eurozóně modely, které ekonomové využívají k tvorbě makroekonomických předpovědí a k hodnocení hospodářských politik. Výzkumný tým porovnal, jak se tyto modely chovají při použití dat v reálném čase a dat po revizi. Změna dat přitom může být velmi výrazná. Studie ukazuje, že první odhady makroekonomických ukazatelů se často významně liší od později publikovaných hodnot. Největší rozdíly se objevují v tempu růstu investic – v USA činí průměrná roční revize růstu investic o více než 3,5 procentního bodu, růst reálných mezd se zpětně koriguje o 2,4 procentního bodu. V eurozóně jsou tyto revize mírnější – u investic přibližně o 1,6 procentního bodu. V období ekonomické nejistoty, tedy v letech 2008 a 2009 a v covidových letech 2020 a 2021, rozdíly mezi původními a revidovanými daty, a tedy i mezi předpovídanými údaji ještě dále rostly
„Zatímco v USA mají předběžná data tendenci přeceňovat výkon ekonomiky, v eurozóně je tomu naopak. V ní jsou čísla v prvních vydáních často podhodnocena,“ řekl Čapek. Rozdílná dynamika revizí podle něj zásadně ovlivňuje, jak přesně dokážou ekonomické modely předpovídat budoucí vývoj.
Podle vědců mají tyto výsledky zásadní dopad na hospodářskou politiku. „Změny v dostupných datech mohou ovlivnit doporučení pro měnovou politiku nebo fiskální zásahy. Proto je důležité rozumět tomu, jak a kdy revize nastávají – a jak ovlivňují naše modely,“ uvedl Čapek. Vědci také zjistili, že čím složitější model ekonomové používají, tím více jsou jeho výstupy ovlivněny právě revizemi dat.
(ČTK)