Realitní sektor je dlouhodobě tahounem čínské ekonomiky. Podle některých odhadů je realitní sektor zodpovědný až za 30 procent HDP země. Od června 2015 ke konci minulého roku vzrostly, podle 100 City Price indexu, který sleduje vývoj cen nemovitostí ve stovce největších čínských měst, ceny nemovitostí o 31 procent na částku přesahující 48 000 Kč za metr čtvereční.
Množství stabilních pracovních příležitostí a rostoucích platů láká do velkých měst davy venkovského obyvatelstva. Podle průzkumu společnosti Hays se jen v roce 2018 očekává v Číně růst platů o 6 procent.
Spolu s růstem populace, stabilními pracovními příležitostmi tak roste i zájem o bydlení. Nárůst cen nemovitostí ve velkých čínských městech však překračuje hranice dostupnosti pro běžnou populaci.
Cena za metr čtvereční obytné plochy v těchto čínských centrech je o 38 procent vyšší, než mediánová cena například ve Spojených státech. Podle informací agentury Bloomberg, je však příjem na hlavu v USA oproti Číně zhruba sedmkrát vyšší.
Politicky citlivé ceny
Kupci nemovitostí si však za dlouhé období růstu zvykli očekávat neustále rostoucí ceny bytů. Případný pokles cen nemovitostí je v politicky centrálně řízené Číně velmi citlivým tématem.
Nedávné regulatorní omezení bydlení v Šanghaji dokonce vyvolalo vzácný protestní pochod ulicemi města. Lidé podle agentury Reuters vyšli do ulic poté, kdy byly mnohé byty označeny kvůli porušení hygienických norem za neobyvatelné a jejich hodnota tak klesla k nule.
Objem nových hypoték však letos vzrostl o pětinu. Další zakopaný pes se skrývá v tom, že úvěry domácnostem, zejména na pořízení nemovitostí, představují více než pětinu celkových úvěrů finančních institucí.
Přehodnocení cen nemovitostí by tak mohlo znamenat značné riziko pro celý finanční sektor. Čína proto spíš, než aby situaci na realitním trhu řešila, tlačí na jeho další rozvoj a celou situaci tím jen zhoršuje.
(ska)
