Kreml nyní přehodnocuje strategii kvůli sankcím uvaleným západními zeměmi po invazi na Ukrajinu. Návrh patří k řadě opatření, která by znamenala faktické odmítnutí více než desetileté hospodářské politiky Kremlu a podle informovaných zdrojů získal první podporou na zvláštním strategickém plánovacím setkání předních představitelů vlády a centrální banky 30. srpna.
Západní země zmrazily Kremlu po invazi přístup zhruba k polovině z 640 miliard USD devizových rezerv. Kreml je tak bez přístupu k penězům, které léta šetřil na horší časy.
„V nové situaci je hromadění likvidních devizových rezerv pro budoucí krize mimořádné obtížné a neúčelné,“ uvádí se podle agentury Bloomberg v návrhu připraveném pro jednání zástupců vlády a centrální banky. Kreml roky omezoval výdaje a ukládal dolary, eura a další zahraniční měny, aby měl polštář k ochraně ekonomiky před výkyvy cen ropy.
„Zmrazení 300 miliard dolarů Rusku nijak nepomohlo, naopak se stalo slabinou a symbolem promarněných příležitostí,“ píše se v návrhu. Podle Bloombergu je toto vyjádření jedním ze vzácných oficiálních přiznání dopadu sankcí.
Dokument uvádí, že i nákup měn spřátelených zemí je problematický. Prodej nakoupených jüanů vyžaduje samostatnou dohodu s čínskou vládou, zatímco další měny, jako je arabský dirham, jsou spojeny s vysokými politickými riziky. Vlády totiž mohou změnit politiku, s tureckou lirou je například spojeno značné riziko devalvace.
Před válkou Rusko v rámci své diverzifikační kampaně zvyšovalo jüanové investice a stalo se jedním z největších držitelů rezerv v čínské měně na světě. Centrální banka přestala po uvalení sankcí zveřejňovat informace o měnovém členění rezerv. K 1. lednu měl jüan na celkových rezervách podíl 17,1 procenta, což by činilo více než 100 miliard USD. Podle dokumentu by centrální banka měla vlastnit jüany za 180 miliard USD.
(ČTK)
