Zlato (oz) / USD
2 499,63
0,17 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Bloomberg: Rusko zvažuje nákup jüanů a měn spřátelených zemí za 70 miliard USD

Rusko zvažuje, že v letošním roce nakoupí čínské jüany a měny dalších zemí považovaných za spřátelené celkem za 70 miliard USD (1,7 bilionu Kč), aby zpomalilo prudký růst kurzu rublu. Poté hodlá přejít k dlouhodobější strategii prodeje nakoupené čínské měny kvůli financování investic. S odkazem na své zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg.

Rusko, dolar, juan
Rusko zvažuje, že v letošním roce nakoupí čínské jüany a měny dalších zemí považovaných za spřátelené celkem za 70 miliard USD (1,7 bilionu Kč). Foto: iStock

Kreml nyní přehodnocuje strategii kvůli sankcím uvaleným západními zeměmi po invazi na Ukrajinu. Návrh patří k řadě opatření, která by znamenala faktické odmítnutí více než desetileté hospodářské politiky Kremlu a podle informovaných zdrojů získal první podporou na zvláštním strategickém plánovacím setkání předních představitelů vlády a centrální banky 30. srpna.

Západní země zmrazily Kremlu po invazi přístup zhruba k polovině z 640 miliard USD devizových rezerv. Kreml je tak bez přístupu k penězům, které léta šetřil na horší časy.

„V nové situaci je hromadění likvidních devizových rezerv pro budoucí krize mimořádné obtížné a neúčelné,“ uvádí se podle agentury Bloomberg v návrhu připraveném pro jednání zástupců vlády a centrální banky. Kreml roky omezoval výdaje a ukládal dolary, eura a další zahraniční měny, aby měl polštář k ochraně ekonomiky před výkyvy cen ropy.

„Zmrazení 300 miliard dolarů Rusku nijak nepomohlo, naopak se stalo slabinou a symbolem promarněných příležitostí,“ píše se v návrhu. Podle Bloombergu je toto vyjádření jedním ze vzácných oficiálních přiznání dopadu sankcí.

Dokument uvádí, že i nákup měn spřátelených zemí je problematický. Prodej nakoupených jüanů vyžaduje samostatnou dohodu s čínskou vládou, zatímco další měny, jako je arabský dirham, jsou spojeny s vysokými politickými riziky. Vlády totiž mohou změnit politiku, s tureckou lirou je například spojeno značné riziko devalvace.

Před válkou Rusko v rámci své diverzifikační kampaně zvyšovalo jüanové investice a stalo se jedním z největších držitelů rezerv v čínské měně na světě. Centrální banka přestala po uvalení sankcí zveřejňovat informace o měnovém členění rezerv. K 1. lednu měl jüan na celkových rezervách podíl 17,1 procenta, což by činilo více než 100 miliard USD. Podle dokumentu by centrální banka měla vlastnit jüany za 180 miliard USD.

(ČTK)

Další z kategorie Světová ekonomika