Cena zinku se po ruské agresi na Ukrajině dostala na 4248 USD za tunu, nejvýše za 15 let. Na patnáctileté maximum se cena podle Hájka dostala především kvůli rostoucím cenám energií a obavám z dodávek.
Při výrobě zinku se taví zinkové rudy, což je energeticky náročné. Rostoucí náklady na energie za poslední rok tak omezují kapacity pro produkci zinku. Řada producentů však mohla snížit výrobu jen částečně a využila vyšších cen na světových trzích, které podporuje rostoucí spotřeba a rozšiřující se deficit. Největším producentem kovu je Čína, kde produkce vzrostla loni o jedno procento. Konflikt na Ukrajině by tak dodávky zinku po světě neměl výrazně ochromit, soudí analytik.
Upozornil, že na londýnské burze kovů na trhu s niklem pokračuje divoké obchodování. Tato 145 let stará burza byla nucena automaticky několikrát zastavit obchodování s niklem poté, co jeho cena klesla o dalších 15 procent. „Dne 8. března cena niklu překročila 100 000 dolarů za tunu, což donutilo londýnskou burzu zastavit obchodování a minulý týden nastavily maximální obchodní rozpětí na trhu na osm procent na čtvrtek a 12 procent na páteční obchodování. V obou případech byl dolní limit ihned po otevření překročen s velmi nízkými objemy a minimem kupců,“ dodal.
Aktuálně se cena niklu zastavila na 31 488 dolarů za tunu, což je stále o 23,17 procenta výše od začátku invaze na Ukrajinu. Ačkoliv cena ze svého maxima nad 100 000 dolary výrazně klesla, stále zůstává zvýšená, a to především kvůli obavám z výpadku dodávek z Ruska, které je třetím největším producentem niklu na světě a na celkové produkci se podílí deseti procenty. „Proto zůstane cena niklu s největší pravděpodobností zvýšená, což bude způsobovat další inflační tlaky v průmyslu, kde se nikl využívá ve velkém pro přípravu nerezové oceli a dalších slitin,“ podotkl Hájek.
(ČTK)
