„Důvod, proč si myslím, že reálné výnosy zůstanou záporné po zbytek mé kariéry, je ten, že stejný vývoj byl v minulosti vždy, když se prudce zvýšilo zadlužení,“ napsal v analýze investorům Reid. Graf z jeho výzkumu ukazuje, jak skokový nárůst dluhu, například za americké občanské války a za první i druhé světové války, vedl k růstu inflace. Ta pak byla vyšší než úrokové sazby.
„Ekonomická odpověď na covid byla v podstatě stejná jako odpověď na válečné období. Dluhy i promptní reálné výnosy se prudce zvyšují každý na opačnou stranu, tak jako tomu bylo kolem válek a po nich,“ pokračoval Reid.
Jeden z možných scénářů do budoucna by mohl vypadat tak, že se inflace po současném prudkém růstu vrátí zpět ke dvěma procentům, zatímco výnosy desetiletých dluhopisů k jednomu procentu. To by z hlediska snižování dluhů žádný zásadní vývoj sice neznamenalo, pomohlo by to ale udržet objem dluhů pod kontrolou, domnívá se Reid.
Výnos dluhopisů německé vlády s desetiletou splatností se nyní pohybuje kolem -0,25 procenta, zatímco před rokem činil asi -0,54 procenta. V případně dluhopisů americké vlády se stejnou splatností se výnos nyní pohybuje kolem 1,57 procenta, zatímco před rokem to bylo zhruba 0,89 procenta. Ve srovnání s Německem je sice kladný, ale když se vezme v úvahu inflace, jsou reálné výnosy rovněž záporné. Míra inflace v USA v říjnu vystoupila na 6,2 procenta a je nejvýše za téměř 31 let. V eurozóně se inflace dostala na 4,1 procenta.
Velkým rizikem pro trhy by však bylo, kdyby se reálné výnosy změnily ze záporných na kladné. „Vzhledem ke globálnímu objemu dluhů by se tím prudce zvýšila pravděpodobnost dluhových krizí po celém světě,“ upozornil Reid. A v tom případě „by globální finanční krize mohla vypadat jen jako generální zkouška na mnohem větší událost,“ uzavřel Reid.
(ČTK)
