Americká centrální banka (Fed) zřejmě přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb ve snaze ochránit ekonomiku Spojených států před negativními dopady zpomalování globálního hospodářského růstu a obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem.

Zhruba 38 procent investorů podle průzkumu společnosti Bank of America Merrill Lynch (BAML) očekává, že světová ekonomika se během příštích 12 měsíců dostane do recese.

Ceny ropy včera prudce rostly v reakci na sobotní útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii. Severomořská ropa Brent na začátku obchodování zdražila až o 19,5 procenta na 71,95 dolaru za barel, což byl nejvyšší průběžný růst od začátku války v Perském zálivu v roce 1991. Později sice část zisků smazala, přesto však obchodování zakončila s nejvýraznějším celodenním nárůstem nejméně od roku 1988. Připsala si 14,6 procenta a uzavřela na 69,02 dolaru za barel.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) hodnotí dopad útoků na ropná zařízení v Saúdské Arábii na ropný trh. Zatím je však příliš brzy na to, aby členové podnikli nějaké akce, jako je zvýšení těžby nebo svolání mimořádného zasedání. Uvedl to ministr pro energetiku Spojených arabských emirátů Suhajl Mazrúí.

Americký prezident Donald Trump schválil uvolnění ropy ze strategických rezerv, jestliže to bude potřeba. Reagoval tak na sobotní útoky na dvě ropná zařízení společnosti Saudi Aramco na východě Saúdské Arábie, které vedly ke snížení produkce ropy o 5,7 milionu barelů denně, uvedla agentura Reuters. Pokles odpovídá asi polovině denní těžby země a více než pěti procentům globálních dodávek ropy.

Sobotní útok bezpilotními letouny na dvě ropná zařízení společnosti Saudi Aramco představuje skutečnou hrozbu pro bezpečnost v regionu, uvedla ve včerejším prohlášení šéfka diplomacie Evropské unie Federica Mogheriniová. Útok mimo jiné odsoudily Francie, Británie a Německo. Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres vyzval všechny zainteresované strany, aby se pokusily zabránit dalšímu stupňování napětí.

Německý list Bild včera podrobil šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho kritice kvůli nízkým úrokovým sazbám. Označil ho za „hraběte Draghilu“, který německým střadatelům vysává jejich konta.

Mario Draghi, končící šéf Evropské centrální banky (ECB), včera na rozloučenou ještě jednou vytáhl „bazuku“. V hantýrce finančníků to znamená, že ECB bude s ještě větší razancí než doposud uvolňovat měnové podmínky. Tleskají mu Trump, Ocasio-Cortezová, Italové a Řekové a všichni ti, kteří míní, že lékem na současný dýchavičný růst Západu je ještě více dluhu.

Měnový výbor dánské centrální banky včera snížil základní depozitní sazbu o 0,1 procentního bodu na minus 0,75 procenta. To je i rekordní minimum nejen pro Dánsko, ale i v rozvinutých ekonomikách.

Evropská centrální banka (ECB) včera snížila depozitní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové minimum minus 0,5 procenta. Zároveň oznámila, že od listopadu obnoví nákupy dluhopisů, a to v objemu 20 miliard eur (zhruba 517 miliard Kč) měsíčně. Banka tak reaguje na další zhoršení ekonomických podmínek v eurozóně, hlavně na zpomalování hospodářského růstu a nízkou inflaci.