Předseda Evropské rady Donald Tusk označil plány Mayové za „realističtější“, než tomu bylo dosud. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier a jeho vládní kolega z rezortu hospodářství Sigmar Gabriel uvítali to, že Mayová vrhla více světla na britské záměry. Podle Gabriela nebude nicméně Britům umožněno „si vybírat rozinky z koláče“. Podle skotské regionální premiérky Nicoly Sturgeonové zároveň musí mít Skotsko možnost opustit Británii, pokud Londýnu nevyjdou jeho obchodní plány s Evropskou unií po brexitu.
Reakce na české politické scéně jsou smíšené. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) řekl, že pokud bude Británie kontrolovat počet příchozích z EU, musí počítat s recipročním opatřením ze strany unijních zemí. Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (ČSSD) se ptá, co ambiciózní plány Britů přinesou Evropě, podle TOP 09 je samotný brexit špatnou zprávou, rozhodnutí pro jeho takzvanou tvrdou variantu však nezbývá než respektovat. Předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) míní, že Mayové po výsledcích referenda ani nezbývalo jiné řešení. Její rozhodnutí uvítala Strana svobodných občanů.
Podle českých analytiků oslovených ČTK mohou britské plány snížit ekonomický růst Česka v prvním roce po brexitu o několik desetin procentního bodu. Výrazně může brexit v navržené podobě ovlivnit například automobilky v případě ukončení bezcelního obchodu. Celkově ale budou dopady na českou ekonomiku omezené.
Kurz britské libry po projevu Mayové vzrostl nejrychleji za osm let.
Mezi zmíněné priority Mayové patří i kontrola imigračních práv občanů EU v Británii a britských občanů v EU, dosažení volného obchodu s EU a pokračování v praktickém sdílení zpravodajských a policejních informací s EU. Odchod se má uskutečnit po etapách, aby změny příliš nedestabilizovaly podniky. Londýn chce rovněž udržet společnou zónu volného pohybu mezi Británií a Irskem, které v unii setrvává. Základním principem přitom je, že žádná dohoda je lepší než špatná dohoda.
(ČTK)
