Přes 35 procent dlužníků se závazky po splatnosti má podle něj neuhrazené splátky bankovních úvěrů, jen o málo méně (32 procent) dluží splátky úvěrů u nebankovních subjektů. V loňském průzkumu podle firmy dominovaly neuhrazené splátky nebankovních úvěrů (41 procent), následované nesplacenými půjčkami u bank (37 procent). Jako třetí v pořadí závazků (24 procent) jsou neuhrazené poplatky za bydlení.
Na 15 procent Čechů potřebovalo podle aktuálního průzkumu v loňském roce odklad splátek svých závazků. Častěji šlo o muže (17 procent) než ženy (12 procent) a zpravidla o mladší lidi ve věku 35 až 44 let (25 procent). Dlužníci mají nejčastěji závazky po splatnosti 10 000 až 100 000 korun (37 procent), nebo do 10 000 korun (35 procent).
„Výsledky průzkumu ukazují, že závazky po splatnosti má jen o necelé procento více Čechů než v předchozím roce, ale zároveň jsou tyto dluhy menší než dříve. Ženy mají především závazky do 10.000 korun a také méně častěji využily možnost odložení splátek. Muži častěji než ženy nezvládají splácet úvěry od nebankovních subjektů a půjčky od přátel a rodiny,“ uvedla generální ředitelka KRUK Jaroslava Palendalová.
Zdaleka nejčastější příčinou (41 procent) nesplácení závazků je podle průzkumu ztráta zaměstnání, která je výrazně častější v případě žen (46 procent) než mužů (35 procent). Téměř 30 procent Čechů nesplácí svoje závazky z důvodu nemoci a každý pátý dlužník uvádí jako příčinu nezvládnuté plánování financí. Tento důvod uvádějí častěji muži než ženy.
„Nižší nesplácené závazky žen a menší problémy s plánováním osobních financí svědčí o větší pečlivosti a menšímu sklonu k riziku v ženské části populace. Zároveň se ale ukazuje, že ztráta zaměstnání v souvislosti s koronavirovou pandemií postihla mnohem častěji ženy než muže. Problémy se splácením svých závazků mají také častěji zaměstnanci v zemědělství a lesnictví a jen minimálně lidé pracující ve školství, vědě a výzkumu či ve státní správě,“ řekla Palendalová.
Češi jsou podle průzkumu k dlužníkům s nesplacenými závazky zpravidla velmi shovívaví. Nejčastěji (38 procent) souhlasí s tím, že se do dluhů může dostat každý, ale že je potřeba finance dobře plánovat a držet si rezervu na nečekané výdaje. Přes 16 procent Čechů si ale myslí, že se tito lidé vyhýbají zodpovědnosti za své dluhy a že jde o lidi s nedostatečnou finanční gramotností (16 procent).
(ČTK)
