Lira výrazně oslabila vůči americkému dolaru. Na vině byly obavy investorů o měnovou politiku Turecka, kterou svými zásahy výrazně výrazně ovlivnil prezident Recep Tayyip Erdogan. Turci zoufalí z rostoucího inflace, která v zemi překročila 21 procent, se proto paradoxně utíkají k ještě méně stabilním kryptoměnám, všímá si WSJ.
Objem kryptoměnových obchodů v páru s lirou na třech kryptoměnových burzách činil v posledním posledním čtvrtletí podle údajů společnosti Chainana v průměru 1,8 miliardy dolarů (38,3 miliardy Kč) denně. Podle Banky pro mezinárodní vypořádání plateb (BIS) je to sice méně než v roce 2019, ale nejvíce za poslední více než rok.
oblíbenou se mezi Turky stala kryptoměna tether. To je takzvaný stablecoin, jehož cena je navázaná na americký dolar. Lira se loni na podzim v páru s tetherem stala nejvíce obchodovanou měnou, kterou emituje vláda nějakého státu. Až za lirou se umístil dolar a euro, vyplývá z datové společnosti CryptoCompare.
Turci se dlouho utíkali před ekonomickými otřesy k držení amerického dolaru, eura nebo zlata, připomíná WSJ. V posledních letech se ale v jejich očích staly novými uchovateli hodnoty i v letech prudkým cenovým pohybům oběma směry také kryptoměny.
Lira od září ztratila vůči dolaru 40 procent hodnoty. Bitcoin počátkem listopadu posílil k dolaru o téměř 40 procent, ale nyní je o více než deset procent slabší.
Kryptoměny získávají na popularitě v Turecku av částech rozvojového světa, kde panuje velká nedůvěra k vládní hospodářské politice. Nigerijci používají bitcoiny k platbám kvůli devalvaci své měny a také proto, že vláda přísně kontroluje přístup k cizímu měně.
Salvador se loni stal první zemí, která uznala bitcoin jako zákonné platidlo. Rozhodl se tak po dvou desetiletích, kdy byla jeho ekonomika navázaná na americký dolar.
(ČTK)
