Země ve střední a východní Evropě podle studie musejí reagovat i na rozsáhlé strukturální změny, například dekarbonizaci a digitalizaci. „Teprve pak budou tyto státy schopny dohnat západní Evropu v produktivitě a životní úrovni,“ uvedla spoluautorka studie Zuzana Zavarská.
Podle studie by se státy ze střední a východní Evropy mohly poučit ze zkušeností takzvaných východoasijských tygrů. Za základní problém studie nadále považuje to, že státy ze střední a východní Evropy se specializují na výrobu náročnou na práci, zatímco výrobní procesy s nejvyšší přidanou hodnotou se stále nacházejí v západní Evropě. To podle studie omezuje vyhlídky na hospodářské dostižení západní Evropy.
Studie rovněž varuje před problémy, které by střední a východní Evropě mohly přinést změny v automobilovém průmyslu. „Výroba elektromobilů je jak známo mnohem méně náročná na práci než produkce tradičních modelů se spalovacími motory. K tomu se přidává postupující automatizace v tomto odvětví,“ uvedla Zavarská.
Studie doporučuje, aby si státy ze střední a východní Evropy jako inspiraci důkladněji prostudovaly průmyslovou politiku východoasijských zemí. „Tchaj-wan či Jižní Korea ukázaly, jak účinná může být dobře promyšlená strategická průmyslová politika. I když je tam proti členům EU ze střední a východní Evropy řada rozdílů, úspěšný vývoj ve východní Asii představuje cennou inspiraci,“ dodala Zavarská.
Vytvoření skutečných „podnikatelských států“ po vzoru východní Asie je podle studie pro většinu členských zemí EU ze střední a východní Evropy v nadcházejících letech zřejmě nerealistické. Studie nicméně doporučila, aby země uplatňovaly průmyslovou strategii uzpůsobenou svým podmínkám, vytvořily národní systémy pro inovace, plně využívaly peněz z fondů EU a identifikovaly slibné mezery na trzích.
Mezi další doporučení studie patří institucionální reformy, zmírňování sociálních dopadů strukturálních změn a snaha o co nejrovnoměrnější rozdělení růstu životní úrovně.
(ČTK)
