24. února – Cena plynu pro evropský trh se v reakci na zahájení útoku ruských vojsk na Ukrajinu zvýšila více než o třetinu a dostala se vysoko nad hranicí 100 eur za megawatthodinu (MWh). V průběhu března dál stoupala a dostala se téměř na 350 eur za MWh, později ale opět klesla.
3. března – Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvedla, že Evropská unie je schopna do jednoho roku snížit dovoz zemního plynu z Ruska o více než třetinu, a to prostřednictvím opatření, která by byla v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu (Green Deal).
8. března – Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.
– Evropská komise (EK) oznámila, že plánuje v letošním roce snížit závislost unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu „mnohem dříve než v roce 2030“. Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii.
– Americký prezident Joe Biden oznámil, že Spojené státy zakazují dovoz ropy, zkapalněného zemního plynu a uhlí z Ruska.
11. března – Lídři členských zemí Evropské unie se na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek a také urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky.
23. března – Země EU by měly podle návrhu EK před nadcházející zimou povinně naplnit čtyři pětiny kapacity svých plynových zásobníků a mohou sáhnout ke společným nákupům plynu.
– Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. Opatření se podle Putina týká zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí tvrdé ekonomické sankce, kromě EU tedy i Spojených států, Kanady či Británie.
25. března – Biden a předsedkyně EK Ursula von der Leyenová oznámili, že Spojené státy v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy do konce roku 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu (LNG). Cílem pro následující roky bude podle nich posílat přes Atlantský oceán ročně asi 50 miliard krychlových metrů nejméně do roku 2030. To odpovídá zhruba desetině celkové spotřeby plynu v EU.
– Lídři zemí EU se shodli, že jejich státy budou moci v zájmu snížení nebývale vysokých cen plynu sáhnout ke společným nákupům suroviny. Podpořili také návrh na zavedení povinnosti plnit před zimou plynové zásobníky.
28. března – Skupina nejrozvinutějších zemí G7 odmítla požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.
30. března – Putin sdělil německému kancléři Olafu Scholzovi, že banka ruské energetické společnosti Gazprom bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění.
31. března – Putin podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční odběratelé od dubna platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil také, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Dekret stanoví mechanismus, podle něhož mají odběratelé posílat peníze na svůj devizový účet u ruské banky, která za ně nakoupí rubly a provede platbu za odebraný plyn.
– Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Habeck Putinův požadavek odmítli, podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Německý kancléř Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem později na tiskové konferenci v Berlíně prohlásili, že platby v rublech odmítají.
1. dubna – Začal platit požadavek Ruska, aby odběratelé platili za plyn v rublech.
– Evropská komise uvedla, že evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanovují platby v eurech či dolarech, by neměly přistoupit na platby v rublech.
6. dubna – Předseda Evropské rady Charles Michel po zveřejnění pátého souboru unijních sankcí, jehož součástí je i zákaz dovozu ruského uhlí, řekl, že dříve nebo později bude zapotřebí i zákaz ruské ropy a plynu.
14. dubna – Ruský prezident Putin varoval, že případné přijetí energetických sankcí v podobě zákazu či zřeknutí se dovozu ruské ropy, plynu a uhlí by v první řadě zasáhlo iniciátory takových kroků, a to poklesem životní úrovně Evropanů a snížením konkurenceschopnosti evropských ekonomik.
27. dubna – Ruská společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. Gazprom později uvedl, že pokračuje v dodávkách zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu v souladu s požadavky zákazníků.
11. května -Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do zemí EU se snížil zhruba o 25 procent. Příčinou bylo rozhodnutí Kyjeva přestat využívat klíčovou dopravní trasu přes měřicí stanici Sochranovka se zdůvodněním, že tam zaznamenal nežádoucí aktivity ruských okupačních vojsk. To ale Moskva odmítla. Bylo to poprvé od invaze, co byl export plynu přes Ukrajinu omezen.
12. května – Gazprom oznámil, že už nebude moci vyvážet plyn do EU potrubím Jamal přes Polsko. Důvodem jsou ruské sankce na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část tohoto plynovodu. Plynovod Jamal vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa.
16. května – EK vysvětlila, jak mohou firmy z EU platit za ruský plyn a přitom neporušovat unijní sankce. Zemím a firmám se dostalo ujištění, že když pošlou eura či dolary na účet podle požadavků ruské strany a tím bude platba z pohledu odběratelů dokončena, sankce tím porušeny nejsou. O konverzi přijatých deviz na ruble už se postará ruská strana.
20. května – Finská společnost Gasum, která je státním velkoobchodem s plynem, oznámila, že ruská plynárenská společnost Gazprom od rána 21. května přeruší vývoz plynu do Finska.
(ČTK)
