Zlato (oz) / USD
1 912,70
0,54 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Výběr informací o zavádění sankcí EU proti Rusku od zahájení ruské invaze

EU schválila pátý balík protiruských sankcí. Výběr informací o zavádění sankcí Evropské unie proti Rusku od zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Rusko, sankce
Výběr informací o zavádění sankcí Evropské unie proti Rusku. Foto: iStock

– Lídři zemí Evropské unie se na summitu hned první den invaze, 24. února, shodli na zavedení do té doby nejtvrdších sankcí proti Rusku. Na unijní sankční seznam, který se postupně rozšiřuje po ruské anexi Krymu z roku 2014, přibylo více než 300 poslanců Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu), kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny. Sankce nově postihly 27 politiků, armádních činitelů, byznysmenů či oligarchů, mezi nimi například ministra obrany Sergeje Šojgua.

– Druhý balík sankcí proti Rusku schválily státy EU o den později. Omezily přístup Ruska ke kapitálu a mířily na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhly také 70 procent ruského bankovního trhu. Měly také mimo jiné znemožnit ruské elitě ukládat peníze v Evropě, zakázat dodávky nejdůležitějších součástek ruským rafineriím či omezit přístup Ruska ke klíčovým technologiím. Vedle omezení významných sektorů ruské ekonomiky druhý balík sankcí také zmrazil majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

– Třetí balík sankcí schválila EU 27. února a uplatňovat jej začala od 2. března. Jeho součástí bylo mimo jiné uzavření unijního vzdušného prostoru pro ruská letadla. Rusko v reakci zakázalo vstup do svého vzdušného prostoru leteckým společnostem ze 36 zemí. EU také vyřadila ze systému SWIFT sedm ruských bank, zakázala prodávat do Ruska eura či jakkoli se podílet na projektech spojených s Ruským fondem přímých investic (RDIF). Platit začal i zákaz šíření televize RT a webu Sputnik, a to kvůli jejich dezinformačnímu obsahu.

– Státy EU se 2. března rovněž shodly na sankcích proti Bělorusku za jeho podíl na ruské invazi na Ukrajinu. Postihy mají dále omezit běloruský export, který už zasáhly předchozí unijní sankce vůči režimu autoritářského vládce Alexandra Lukašenka. Opatření se dotýkají 70 procent veškerého běloruského vývozu do EU. Na sankční seznam přibylo 22 armádních velitelů či dalších lidí podílejících se na ruské invazi na Ukrajinu.

– EU se poté 9. března shodla na uvalení dalších sankcí, na sankčním seznamu se nově objevila jména 160 ruských politiků a oligarchů včetně šéfa letecké společnosti Aeroflot, zetě ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova nebo miliardářů podnikajících v hutnictví, zemědělství, telekomunikacích či farmaceutickém průmyslu. Unijní opatření se tak po několika předchozích vlnách sankcí vztahovala už na 862 ruských činitelů a 53 subjektů. EU se rovněž shodla na zákazu exportu námořních navigačních a komunikačních systémů do Ruska. Sedmadvacítka také zmrazila platební styk s běloruskou centrální bankou a vyloučila ze systému SWIFT tři velké běloruské banky.

– V reakci na protiruské sankce vyhlášené Západem po ruské invazi na Ukrajinu zakázala Moskva 10. března až do konce letošního roku vývoz telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení. Zákaz vývozu do konce roku se týká mimo jiné automobilů, letadel a dronů. Premiér Michail Mišustin řekl, že zákaz se bude týkat vývozu zboží zahraničních společností působících v Rusku. Na seznam vláda zařadila přes 200 položek, mimo jiné vagony, kontejnery, turbíny a další zboží. Ministerstvo hospodářství uvedlo, že byl zakázán vývoz některých druhů lesnických a dřevařských produktů. Neupřesnilo však, o které se jedná.

– Čtvrtý unijní balík sankcí vstoupil v platnost 15. března. Sankce zasáhly jednoho z nejznámějších ruských miliardářů Romana Abramoviče a desítku dalších oligarchů napojených na ruského prezidenta Vladimira Putina. Unijní země rovněž zakázaly vývoz luxusního zboží včetně aut či jakékoli investice do ruské energetiky. EU u každé skupiny stanovila různý práh, po jehož překročení je věc považována za luxusní. Zatímco například u alkoholu je to 300 eur (7300 korun), u aut 50.000 eur (1,21 milionu korun). Do Evropy se nesmí dovážet ruská ocel či železo. Sedmadvacítka také zakázala jakékoli transakce s některými ruskými státními podniky nebo poskytování ratingových služeb všem ruským subjektům. Potrestáno bylo i devět zbrojařských firem dodávajících zbraně a další vojenské vybavení používané ruskou armádou k agresi proti sousední zemi.

– Dnes EU schválila pátý balík sankcí proti Rusku. Na jeho základě od srpna zcela zakáže dovoz ruského uhlí, které pro režim prezidenta Vladimira Putina představuje příjem čtyř miliard eur (98 miliard korun) ročně. Na sankční seznam přibude 217 ruských činitelů a oligarchů a 18 subjektů. Jsou mezi nimi lidé blízcí Kremlu či představitelé samozvaných republik na východě Ukrajiny. EU také výrazně omezí možnosti dovozu zboží ruskou lodní či silniční dopravou. Kromě toho zcela zmrazí styky se čtveřicí ruských bank včetně druhého největšího bankovního domu VTB.

(ČTK)

Další z kategorie Magazín