Minimum slouží pro stanovení nároku na dávky i pro výpočet některých podpor. Po zvýšení minima by například víc rodin než teď dosáhlo na přídavky na děti či na porodné. Zvýšily by se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by byla také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.
Životní minimum pro dospělého, který žije sám, činí 4620 korun. Podle návrhu by se mělo zvýšit o 240 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje teď 4250 korun, u druhé a další pak 3840 korun. U dětí do šesti let je to 2900 korun, od šesti do 15 let 3320 korun a od 15 do 26 let pak 3490 korun. V domácnosti by podle chystaného nařízení na prvního dospělého mělo od ledna připadnout 4470 korun, na druhého 4040 korun, na dítě do šesti let 2480 korun, od šesti do 15 let 3050 korun a od 15 do 26 let 3490 korun. Existenční minimum by se mělo upravit z 2980 na 3130 korun.
Minimum může vláda podle zákona valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Částky může upravit ale i v mimořádném termínu. Zohledňuje se zvýšení cen bez zdražení bydlení, energií, vody a paliv od posledního přidání. Při červencové úpravě se započítávalo období do konce března. Nyní tedy ministerstvo práce ve svém návrhu zohlednilo vývoj od dubna do konce září. Ceny se zvedly za tu dobu o 5,2 procenta.
Podle podkladů k nařízení po zvýšení minima bude na dávky příští rok potřeba asi 948,3 milionu korun navíc. Do příspěvků na živobytí, doplatků na bydlení a dalších dávek v hmotné nouzi by z toho mělo putovat 297,8 milionu, do přídavků na dítě a porodného 229,1 milionu, do příspěvků pro pěstouny 91,4 miliony a do humanitárních dávek pro válečné uprchlíky v tísni 330 milionů korun. Peníze by měl mít resort práce ve svém rozpočtu.
Na přídavky na děti mají nárok rodiny s příjmem do 3,4násobku životního minima. Na dávku dosáhnou samoživitelé s pětiletým potomkem s měsíční částkou do 22.474 korun čistého. Od ledna by to mohlo být do 23.630 korun. U rodičovského páru s osmiletým a šestnáctiletým potomkem by se příjmová hranice posunula ze 48.654 korun na 51.170 korun čistého.
Prarodič, který má vnouče v pěstounské péči, pobírá příspěvek 1,8násobek minima. Nově by tak měl místo dosavadních 8316 korun měsíčně 8748 korun. Tety, strýcové či sourozenci a známí jako pěstouni jednoho dítěte dostávají 2,3násobek minima, nově by to bylo místo nynějších 10.626 korun 11.178 korun.
Navrhované a nynější částky životního a existenčního minima v korunách:
| minimum | od 1. ledna 2023 | nyní |
| samotný dospělý | 4860 | 4620 |
| první dospělý v rodině | 4470 | 4250 |
| další dospělý v rodině | 4040 | 3840 |
| dítě do 6 let | 2480 | 2360 |
| dítě od 6 do 15 let | 3050 | 2900 |
| dítě od 15 do 26 let | 3490 | 3320 |
| existenční | 3130 | 2980 |
Zdroj: návrh nařízení o zvýšení životního minima, ministerstvo práce
(ČTK)
