– Kryptoměny, což jsou digitální či elektronické peníze, vznikaly původně jako programátorský teoretický koncept decentralizované nepadělatelné a neovlivnitelné měny, oddělené od konkrétního subjektu. To znamená, že jsou nezávislé na centrálních autoritách, které by řídily například množství peněz v oběhu. Jsou navrženy tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci.
– Aktuálně existují tisíce kryptoměn, které plní různé úkoly a slouží různému praktickému použití. První a nejznámější vlastností kryptoměn byla schopnost anonymně převádět peněžní prostředky kamkoliv po světě v řádu desítek vteřin za relativně nízké poplatky. Podle České národní banky kryptoměny nenaplňují klasické charakteristiky měn a spíše se jedná o komodity.
– Nejstarší a nejužívanější kryptoměnou je bitcoin, jehož systém vytvořil anonymní vývojář pod pseudonymem Satoši Nakamoto (od tohoto měsíce má v Maďarsku i sochu) a poprvé se objevil 3. ledna 2009. Nakamoto při vytvoření měny vycházel ze svého článku „A Peer-to-Peer Electronic Cash System“, ve kterém v říjnu 2008 popsal technologii, na základě které vznikl bitcoin (i další kryptoměny). Bitcoiny vznikají tak, že počítač řeší komplikované matematické algoritmy a za vyřešení obdrží jeho majitel odměnu v podobě určitého množství bitcoinů. Procesu se říká těžba a lidem, kteří získávají bitcoiny, těžaři nebo mineři. Po vytěžení je suma převedena na konkrétní adresu majitele bitcoinů v podobě číselného kódu. Každá „mince“ je unikátní a nezaměnitelná. Těžit může buď jednotlivec, což je dost nákladné, nebo skupina. Decentralizované databáze transakcí mezi několika subjekty se obecně nazývají blockchain.
– Těžba je drahá a věnují se jí hlavně lidé, kteří se do tohoto byznysu dostali dříve a neustále optimalizují a aktualizují hardware pro těžbu, což stojí nemalé peníze. Dalším velkým nákladem pro těžaře, ale i pro společnost, je spotřebovaná energie, běžnému uživateli se tak těžba nevyplatí. Bitcoin ale může získat i „netěžař“. Bitcoiny se na svět dostávají díky decentralizované (P2P, peer-to-peer) počítačové síti, kde se dá s bitcoiny obchodovat, nakupovat je či prodávat. Cena a samotná existence kryptoměn se odvíjí od důvěry a ochoty vlastníků měny obchodovat, hodnotu určuje pouze nabídka a poptávka.
– Bitcoin je nejznámější z několika tisíc kybernetických měn (jejich počet stále roste), má také nejvyšší tržní kapitalizaci, nyní přes 793 miliard dolarů (17,2 bilionu korun). V první pětici nejoblíbenějších kryptoměn jsou podle serveru Coinmarketcap.com, který eviduje celkem 6800 kryptoměn, ještě ethereum, Tether, Cardano a Binance Coin. Podle serveru jejich tržní kapitalizace dohromady činí jen kolem 527 miliard dolarů. Z toho 333 miliard dolarů činí tržní kapitalizace etherea, jehož síť byla spuštěna v roce 2015. Kurz bitcoinu se nyní pohybuje kolem 40.000 dolarů, u etherea je to necelých 3000 dolarů. Kurzy kryptoměn ale kolísají.
– Transakce s kryptoměnami omezuje například Indie, Turecko nebo Čína, která dnes označila všechny kryptoměnové transakce za nezákonné. Obavy z používání kryptoměn už dříve dala najevo také americká ministryně financí Janet Yellenová nebo prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Tento měsíc se Salvador stal první zemí, kde se bitcoin stal vedle amerického dolaru zákonným platidlem. Rozhodnutí ale vyvolalo protesty. Od července již pět zemí, například Ukrajina, vytyčilo pravidla trhu s kryptoměnami.
– Kvůli anonymitě jsou bitcoiny a další kryptoměny totiž občas spojovány s černým obchodem, s prodejem drog a zbraní a také s praním špinavých peněz. Řada platforem pro směnu bitcoinu se rovněž stala terčem hackerských útoků.
(ČTK)
