Studie se zabývala situací lidí ohrožených energetickou chudobou, kterých je podle IEECP 50 až 125 milionů z celkových 450 milionů obyvatel EU. Tito lidé si nemohou dovolit vyhovující vytápění svých domů, které jsou často na nejnižších úrovních energetické náročnosti. Analytici z institutu dospěli k závěru, že pokud by se energetická náročnost domů těchto lidí zvýšila na škále do roku 2033 na standard E a do roku 2040 na úroveň D, ušetří průměrně 19 procent svých výdajů za energie. Pokud by navíc přešli z vytápění fosilními palivy na obnovitelné zdroje, úspora bude okolo 30 procent.
Analytici modelovali možné scénáře pro Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Řecko, Itálii, Španělsko a Portugalsko. V českém případě by podle nich nejchudší domácnosti v roce 2050 ušetřily 34 procent výdajů za energie a jejich disponibilní příjmy by vzrostly o 2,41 procenta. Domy a byty v Česku budou v zájmu energetických renovací podle studie potřebovat investice 11,8 miliardy eur (téměř 300 miliard Kč).
Evropská komise v rámci přechodu ke klimaticky šetrnému provozu budov počítá mimo jiné s tím, že EU zpoplatní emise z jejich vytápění a část takto získaných peněz poskytne členským zemím na tyto investice. Unijní státy mohou do zvyšování energetické náročnosti budov a jejich ekologického vytápění dávat i peníze z mimořádného fondu obnovy.
(ČTK)
